1. Setkání

301 24 4
                                    

Jel jsem vlakem směr Seoul a strašně jsem se nudil, když v tom si ke mě přisedl nějaký kluk.

Byl o trošku vyšší, než já. Měl černé, pronikavé oči a výrazně modré vlasy. Na sobě měl oblečenou bílou Supreme mikinu, černé džíny a bílé tenisky značky Converse. Zkrátka vypadal dokonale... tak moc dokonale, že to snad ani člověk být nemohl.

Z mého přemýšlení mě vytrhl hlas onoho nádherného kluka... "Čau... kam jedeš?" to snad ne... tak krásný hlas snad mít ani nesmí nebo ne?!
"D-do Seoulu" odpověděl jsem mu s lehkým zakoktnutím (je to vůbec slovo 😂👌🏻).
"Kam ty?" zeptal jsem se ho spíš ze slušnosti.

"Taky... co tam budeš dělat? Takový hlučný příšerný město?" řekl zase tím nádherným hlasem, kterého jsem se stále nemohl nabažit.
"Mám tam nastoupit na školu..." řekl jsem tentokrát už bez koktání a byl jsem za to patřičně pyšný.

"Upřímnou soustrast... jinak... Já jsem Yoongi" řekl a podal mi ruku, kterou jsem s radostí přijal... možná ten den nebude zas až tak hrozný...

————————
Taaaak moje laskonky ❤️🌈
Jak se dneska máte? Doufám, že dobře 🌸
Jinak dneska vám přináším oficiálně první díl téhle povídky ❤️🌈 Doufám, že se líbí 😊 Jinak ze začátku budou kapitoly spíš kratší, ale postupně se budou prodlužovat 🌸☀️ Tak papá zlatíčka 🌈🌹❤️

~Secret~  //Yoonmin//Kde žijí příběhy. Začni objevovat