~Secret~ //Yoonmin//

15. Jin The Kazišuk

Cítil jsem vedle sebe teplo dalšího těla. Chtěl jsem se otočit, ale zastavila mě bolest v zadečku. Potichu jsem zaúpěl a přivřel oči.

"To to tak moc bolí?" usmál se vedle mě Yoongi. "Promiň lásko" dodal provinile.

"To je dobrý Yoongi, nemáš se za co omlouvat." Byla pravda, že jsem měl zadek v jednom ohni, ale i přes to včerejška nelituji. Byla to definitivně ta nejlepší noc v mém životě.

"Jak to můžu své princezně vynahradit?" řekl a vyhoupl se nade mě. "Nejsem princezna Yoongi. Jsem muž tak mi tak neříkej" zamračil jsem se na něj. "Jiminie, já vím, že jsi muž a upřímě velmi krásný muž, ale i přes to jsi moje princezna." řekl klidně Yoongi a políbil mě.

Byl to vášnivý polibek plný lásky a něhy. Břichem mi proletělo snad milion motýlků, kteří třepetali křidélky sem a tam jak se jim zachtělo. Byl to krásný pocit. Cítil jsem se milovaný.

"Co bys lásko řekl na další kolo a snídani do postele k tomu?" věnoval mi pusinku na krk a chtěl pokračovat. Něco ho ale vyrušilo.

"Yoongi na nějaké druhé kolo zapomeň, přinesl jsem ti a té tvé hrdličce oběd, protože na snídani je celkem pozdě, nemyslíš? Navíc pochybuji, že by si... jak se jmenuješ?"

"J-jimin"

"...že by si Jimin příl natrhnutý anál. Od toho jsem tady já abych ho zachránil. A teď dolů, máte tamPibimbap." (Kdo by nevěděl, korejské národní jídlo. Vygooglete si to.)

S těmito slovy neznámý mladík odešel a já se nechápavě na Yoongiho podíval.

"To je Jin, je to můj kamarád." objasnil, načež jsem vybuchl v hlasitý výbuch smíchu.

"Čemu se směješ pabo?" zeptal se také s náznakem pobavení v hlase. "Choval se spíš jako by byl tvoje máma" smál jsem se dál.

"Nech si ty kecy a pojď, než tě zlechtám aby jsi se měl proč smát." pohrozil mi Yoongi a mě se nakonec podařilo v sobě smích zadržet.

Odešel jsem do koupelny se převléct, přičemž jsem měl na tváři stále usazený pobavený úšklebek. Když jsem se oblékl, doklusal jsem do kuchyně, kde už krásně vonělo jídlo.

Sedl jsem si ke stolu a Jin přede mě položil jídlo. Poděkoval jsem a dal si do pusy první sousto. Vykul jsem oči nad tou vynikající chutí a ihned si dal do pusy další... a další... a další... a pak jsem si čel přidat. Nenažrané prasátko Jimin je na scéně.

"Jsem rád, že ti chutná Jimine." řekl mile Jin, když pozoroval, jak do mě jídlo padá jako Němci do krytu.

"Děláš si legraci? Lepší Pibimbap jsem v životě neměl!" prohlásil jsem s plnou pusou a cpal se dál. Jin se jenom usmál a podíval se na Yoongiho, který se v jídle přehraboval, jako by to byl radioaktivní odpad.

"Co nejíš Yoongi?" zeptal jsem se ho. "Hmm... nemám chuť." zabrblal Yoongi a dál se přehraboval v rýži. "Yoongi je naštvaný, že jsem mu překazil... ty víš co Jiminie. Proto je na mě naštvaný a nechce jíst." řekl Jin a provokativně se podíval na Yoongiho.

"Je to pravda Hyung?" zeptal jsem se Yoongiho, načež zase něco zabrblal a pak promluvil. "Tebe by to nenaštvalo?" otázka byla směřovaná na Jina. Ten se udiveně zadíval na Yoongiho, bez jakékoli odpovědi. "Tebe by nenaštvalo, kdybych vás s Namjoonem takhle vyrušil a všechno vám překazil?"

Tak počkat... Jin je taky na kluky? On má přítele? Wow... ani se nedivím. Jin je dost hezký. (Worldwide handsome... to se pozná. S tatínkem Namjoonem už to spolu táhnou pěkně dlouho *mrk*)

"Takhle se mluví s Hyungem? To jsem tě vychoval... člověk chce zachránit Jimina před natrhnutím a ty mu ještě málem vynadáš. To jsem si nezasloužil."

"Promiň mami..." dodal ironicky Yoongi a konečně se pořádně pustil do jídla.

Doufám, že vám nevadí, že jsem do příběhu vložila i své poznámky... když tak mianhae.
Doufám, že se vám dílek líbil a držte mi palce, zítra jdu po dvou týdnech do školy tak snad vstanu...

안녕.