~Secret~ //Yoonmin//

17. Punishment

Zavřely se za námi dveře a Yoongi si se mnou sedl na gauč tak, že jsem mu seděl obkročmo na klíně.

Líbali jsme se a Yoongi mi stále jezdil rukama po celém těle, což zapříčinilo, že jsem Yoongimu v jednom kuse vzdychal do polibku.

"Líbí se mi jak vzdycháš jenom při mém sebemenším doteku. Jsi tak citlivý babyboy~" zašeptal mi do ouška, když rozpojil náš polibek.

Začal mi vyhrnovat tričko, když v tom do místnosti vtrhl takový kluk.

Měl růžovo-červené vlasy, roztomilý, řekl bych až králičí úsměv a byl o něco vyšší než já s Yoongim.

"Pardon" promluvil pobaveně, když si nás všimnul a já se chtěl v tu chvíli propadnout do země.

"Sakra Jungkooku co tady chceš?!" řekl Yoongi podrážděně.

"Jestli sis nevšiml, tak já tady už nějakej rok bydlím Hyung" zasmál se ten... Jungkook? Působil sympaticky.

"Říkal jsi že máš rande... jsi tady brzo" zabručel Yoongi.

"No jo... tamto. Hyung, věděl jsi o tom, že celulitida je skutečná? Já jsem žil s tím, že si to někdo vymyslel, aby s tím strašil malý děti, ale ono to existuje. Když jsem tu holku viděl, jak tam stojí, tak jsem radši zdrhnul. No fuj!"

Okamžitě jsem chytil záchvat smíchu, zatímco Yoongi se jenom chytil za hlavu.

"Kdyby jsi koukal po klukách, tohle by tě vůbec nemuselo trápit Kookie..." povzdechl si Yoongi, když jsem z něj slezl.

"Nejsem ty..." ušklíbl se chlapec a jeho pohled padl na mou maličkost.

"A to je kdo? Že by se pan Yoongi usadil?" přešel ke mě Jungkook a podal mi ruku.

"Jsem Jeon Jungkook, Yoongiho spolubydlící" usmál se na mě mile.

"Park Jimin, Yoongiho..." podíval jsem se na něj a on přokývl. "...přítel" dodal jsem a ruku mu stiskl.

"Jsem rád, že si Yoongi někoho našel" vycenil zuby Jungkook.

"Ty by jsi to taky mohl zkusit" promluvil s nezájmem Yoongi. "To není nic pro mě. Rád si nechávám volnost" ušklíbl se.

"No... nebudu rušit. Rád jsem tě poznal Jimine. Pevný nervy, občas je Yoongi na ránu." zasmál se a odešel.

"Nesnáším. Svoje. Kamarády." dostal ze sebe vyčerpaně Yoongi a hlavu si opřel o gauč.

Jenom jsem se tiše zasmál a opět si na něj sedl. Věnoval jsem mu pusu na krk, potom na tvář a nakonec na čelo.

"Teď už nás ale nic neruší Daddy~" zašeptal jsem mu svůdně do ucha a na něm bylo vidět, že se mu moje chování zamlouvá.

"A co bys rád Babyboy?" zavrněl Yoongi vzrušeně.

"Opíchej mi prdelku Daddy" zakňoural jsem a hned na to jsem byl povalen pod něj.

"Provokuješ" zavrčel nadrženě Yoongi, div jsem se neudělal jenom z jeho hlasu.

"Hmmm" zakňučel jsem, když si mě přetočil na břicho a stáhnul mi kalhoty i s boxerkami. Lehce jsem zčervenal.

Opřel si mě o koleno a v tu chvilku mi bylo nadevše jasné, co přijde.

Výprask.

"Byl jsi zlobivý chlapec Jiminie. A ty moc dobře víš, co se stane zlobivým chlapcům, že babyboy?" zašeptal mi hrubě do ucha.

"Kolik bys tak řekl, že si Jiminie zaslouží ran?" pokračoval Yoongi.

"J-já ne-nevím daddy..." zašeptal jsem, protože ačkoli mě to vzrušovalo, v tu chvíli z něj sršela taková dominance, jakou jsem od něj nikdy nečekal. Měl jsem z něj respekt.

"Dejme tomu 10 a to jsem ještě hodnej. Budeš počítat babyboy~" z jeho chraplavého hlasu mi tělem projela vlna nepopsatelného vzrušení.

Kývl jsem a hned na to mi na zadečku přistála první rána. A že Yoongi nešetřil. Kolik že jich mám dostat? Deset? Všechno odkazuji své rodině! Shovejte mé porno a ten růžovej vibrátor dejte Yoongimu jako památku na mě.

"Jedna"
"Nahlas!" řekl Yoongi přísně.
"Dva!"
"Tak je to lepší babyboy"

Rána~ "Ah! Tři!"

Další~ "Čtyři!"

Znova. "Pět"

"Šest" začaly mi stékat slzičky. Asi si příště rozmyslím, jestli budu provokovat.

"Sedm.."

"Prosím už dost! Ah! Osm!" křičel jsem bolestí, ale Yoongi jako by mě neslyšel.

"Devět!"

"Deset!"

Vzlykal jsem a mé oči opouštěly slané kapičky.

"Omlouvám se Jiminie... přehnal jsem to" zašeptal Yoongi a přitáhl si mě do obětí.

"Ne daddy... prosím potrestej mě" zašeptal jsem, když jsem se uklidnil.

Bolelo to, ale něco na tom se mi strašně líbilo a vzrušovalo. Chyběla mi ta bolest, a to mě děsilo.

"Dobře babyboy. Jak si přeješ."