Domů jsem přišla až po obědě. Neměla jsem hlad chtěla jsem být sama a nad vším tím přemýšlet. Co se to s ním sakra stalo ? Proč po mě vyjel ? Tyto otázky jsem si pořád přehazovala v hlavě nedocházelo mi to. Nedávno na mě vylejval pití a dělal mi všechny tuty trhlosti a teďkon mě div nepřetáhne na pláži ? Je on normální ? Ano lidi se mění, ale až tak? To zase ne.
Byla jsem položená na zádech na posteli a koukala do bílého stropu. Po chvilce mi zapípal mobil. lekla jsem se, protože jsem byla úplně jinde než v realitě ... Koukla jsem se kdo to je, ano byl to Justin. Nechtěla jsem v tu chvíly číst od něho žádné esemesky ... takže jsem mobil znovu zhasla a lehla si na postel. přitulila jsem se k mému velkému plyšovému medívdkovi asi metr velký byl vysoký. Říkala jsem mu George. Pomalu se mi zavírali oči, ale pak mě u toho někdo vyrušil někdo mi volal na mobil: Justin!
Ježiši marja co furt chce ? Nechala jsem mobil vyzvánět dokud neztichnul. Ale on pořád vyzváněl, vzala jsem z mobilu baterku a hodila jsem jí na zem. Zase jsem se přitulila k Georgovi. Pomalu jsem usínala až jsem nakonec usnula.
Ráno jsem se vzbudila brzo, protože mi sluníčko svítilo přes okna přímo do očí. Bylo to oslepující světlo a tak mě to donutilo jít a ztaáhnout žaluzie. Uviděla jsem ležící baterku na zemi, vzala jsem jí a vrátila zpátky do mobilu. Všimla jsem si změškaných hovorů na mobilu od Justina. Zavolala jsem mu zpátky ani nevím proč, ale zavolala jsem mu ... Když to zvedl neříkala jsem nic nemohla jsem .... Po chvilce mého mlčení jsem to zavěsila. Ale pak jsem mu napsala esemesku : Ahoj, jsem dneska doma sama chtěla bych si s tebou promluvit.
Když jsem to odeslala šla jsem si do koupelny umýt obličej a všechno co potřebuju udělat. Najednou mi přišla esemeska ¨: A v kolik ? : Odepsala jsem : Klidně hned.
Asi za hodinu přišel Justin k nám ...
