Krev

Je pryč

Jen co jsme donesli NamJoona domů, všichni jsme si šli lehnout do našich měkkých postelí.

A vůbec bychom nevěděli co se stalo, nebýt Yoongiho, který ke mě do pokoje vlítl jako řízená střela.

,,Hej Tae vstávej! On je pryč. Utekl oknem!" křičel Yoongi na celé kolo.

,,Co! Cože! A kdo!" vstal jsem z postele a šmudlal si oči.

,,No přece Nam Joon! Já ho viděl. On utekl oknem. Já ho jdu hledat." vypískl a už letěl z pokoje pryč.

,,Hej ty blázne! Vrať se! " křičel jsem bezradně za ním.

***

,, Takže si to vemte na vědomí, je vám to jasný?!" zařval jsem a všichni okamžitě sklopili hlavu.

,,A- ano Tae. " řekli kluci téměř současně.

,,Tak teď už jen budeme čekat?" optal se Jin.

,,Ano, budeme čekat."

,, A co máme dělat? Můžu připravit zbraně? " vyjekl poťouchle Hope.

,,Ne dneska už ne. Jen příruční pod bundu jasný?! Ne že to zase spleteš ty ňoumo! Kdybys to nevěděl, tak se radši přijď zeptat, jasný?!" vykřikl jsem za Hobim.

,, Jasný" kníkl potichu Hope a rozeběhl se do skladu se zbraněmi.

,, Všichni ostatní, počkáme až se Yoongi vrátí ." řekl jsem nezvykle přísně.

,, Dobře Tae." zasalutovali všichni na ráz.

A tak bychom tam společně čekali v obýváku na koženém gauči ještě další úpornou hodinu, ale nebylo tomu tak, protože domů vlítl udýchaný ale přesto šťastný Yoongi.

,,Kluci, honem! Vím kudy šel! Pojďte za mnou!" křikl Yoongi a ostatní ho následovali v těsném závěsu.

Bohužel jediný, kdo na svůj úkor zůstal doma, byl Hoseok.

Ale měl štěstí, když si na něj vzpomněl starostlivý Jimin.

,,Hele Tae!" křikl na mě Jimin a zastavil se.

,,Co se děje?!" ptal jsem se udýchaně, taky už jsem zastavil a dozvěděl se tu novinu.

,,No ten, eh.... Hoseok tu není! On určitě zůstal doma!"

,, Bože můj, to je ale Pako! Teď to necháme bejt. Až dostanem Joona tak mu ukážu !" křičel jsem nepřirozeně rozzlobeně na celý Seoul a rozeběhl jsem se vpřed.

V jedné velmi opuštěné ulici jsme ho zahlédli na rohu. Na chvíli jsme spočinuli na místě, ale pak jsme se rozeběhli za Joonem. Chvilku s někým telefonoval a když zjistil že jsme ho našli, jako hlupák se schoval do kontejneru. Jak amatérské.

A jelikož jsme ho nechtěli vyplašit, nějakou dobu jsme si hráli na pitomečky.

,, Vždyť tady ještě před chvílí byl!" Křikl 'zmateně' Yoongi.

,,Je to zvláštní, ale přece se jen tak nemohl vytratit." řekl jsem svým hlubokým hlasem.

,,Podle mýho názoru běžel přes tam ten park." řekl Jin a ukázal tím směrem.

,,Nesmysl." zavrčel jsem.

Pak jsme chvíli byli ticho a šuškali jsme si náš jednoduchý plán.

,, Wow, to je mi krásná dívka." rozplynul se nad přicházejcí osobou Kookie.

,,A vypadá to, že něco, eh tedy spíš někoho hledá." pokračoval ve hře Jimin.

,, Mladá dámo. Copak hledáte?" optal jsem se jí a připravil jsem si pistol s uspávacími náboji, kterou jsem měl v záloze.

,, Já, ehm no měla jsem se zde sejít s nějakým klukem ohledně pronájmu mého starého domu. Ale někam se vytratil." řekla ta holka a divně se na mě zadívala.

,,A mohl bych vědět jak se jmenuje?" optal jsem se znovu.

,, Myslím že nějak podobně jako já, něco jako Kim Nam Joon?" optala se spíše pro sebe, ale já už si to porovnal.

,, Dobře, děkujeme moc slečno. A zároveň se vám chci omluvit za nekázeň mého kamaráda. Předevčírem se mu stala taková nepříjemnost a on utekl z domu. Asi se před námi chtěl schovat nebo co." odsekl jsem.

,,A můžu tedy počítat s tím pronájmem?" optala se Kae Joon.

,,Ne!" rozeřval jsem se a rychle se přibližoval ke kontejneru.

,,Co chcete dělat?" řekla Kae a já z jejího hlasu slyšel že se bojí.

,,On se totiž nás kamarádíček celou dobu ukrývá tady!" zařval jsem a odklopil víko od kontejneru.

Střelil jsem pistolí ještě než ten náš uprchlík stačil jen slůvko vyslovit.

Strašně rád pozoruji jak se šipky zabodávají do částí těla. Ne že bych byl sadista, ale líbí se mi to.

Šipka vykonala svou práci a my mohli NamJoona odvést domů. Jenomže nám v tom bránila ta holka.

,,O božíčku! Co se mu stalo?! Vy jste ho zastřelil?!" dožadovala se odpovědi.

Já jen luskl prsty a kluci už věděli co mají dělat. A taky že to udělali.

Chytli ji ještě než se odhodlala něco udělat, potom ji svázali a já jim ještě na konec půjčil pistoli. Není dobré mít jakékoliv rukojmí, ale tahle se možná bude hodit.

Vyndal jsem Joona z popelnice, celého špinavého a smradlavého za tu chvíli, nahodil si ho na záda, a jelikož už byli kluci připraveni, vyšli jsme vstříc svítajícímu slunci zpátky do teplého domova.