Pamatuj 'Dokončeno'

Nemocnice

,,Jak vám mohu pomoci slečno?" přistoupila k Mii sestřička z recepce. ,,Mám tu.. přítele.." držela se Mia za krk a zrychleně dýchala. Došla k nim Tasha. ,,Mohu vědět jméno?" podívala se na obě. ,Thomas.." řekla Mia a oči se ji znovu zalily slzami. ,,Thomas Brodie Sanster." řekla jeho matka. ,,Prosím posaďte se." ukázala sestřička na dvě sedátka. ,,Já nebudu sedět!" vykřikla Mia. ,,Slečno křikem nikomu nepomůžete." snažila se ji uklidnit sestra. Chtěla ji pohladit po rameni ale Mia její ruku odhodila. ,,No tak, Mio." chytla ji za ramena Tasha, věděla, že jestli má být Mia v klidu, nesmí začít panikařit.

Tasha posadila Miu a sedla si vedle ní. Mia jen plakala a smrkala. Hodiny se neskutečně vlekly.

Až k ránu přišel doktor. ,,Paní Sangsterová?" podíval se doktor na obě. ,,Co je s ním?!" vykřikla Mia. ,,Vy jste paní Sangsterová?" podíval se doktor. ,,Ne to jsem já, tohle je jeho přítelkyně." vstala Tasha. ,,Tak v tom případě mne omluvte, nemohu Vám slečno sdělit žádné informace." ,,Ale já jsem jeho přítelkyně!" ukázala Mia na sebe. ,,Je mi líto. Paní Sangsterová?" podíval se na ni doktor. ,,Ano?" odpověděla. ,,Pojďte, prosím za mnou." Mia vyšla s nimi a doktor se na ni zle podíval. ,,Zůstaň tady zlatíčko, hned přijdu." pohladila ji Tasha po tváři.

Tasha a doktor došli před prosklenou místnost, kde ležel Thomas po těžké operaci v umělém spánku. Tasha se chytla za ústa a chtělo se ji plakat.

,,Váš syn, měl těžkou autonehodu.." začal doktor. ,,Z nejhoršího je venku, ale vyhráno nemá.." pokračoval. ,,Jak to myslíte?" podívala se na něj Tasha se zaslzenýma očima. ,,Všechny orgány jsou v pořádku až na.." Tasha začala plakat. ,,Utrpěl vážná poranění hlavy a nohy." ,,Co .. co to znamená?" zeptala se. ,,To znamená, že se bude znovu učit chodit. A.." ,,A?" ,,..Měl Váš syn poruchy čtení?" ,,Ano, občas, když byl malý, jsem se s ním učila texty, a složitější slova mu čte Mia." Ukázala instinktivně dozadu, do čekárny kde čekala Mia. ,,No... nemůžeme vyloučit ztrátu paměti." řekl doktor. ,,Jak to myslíte?" nechápala Tasha. ,,Jako, že si nemusí pamatovat.." ,,Texty?" ,,Texty, rodinu, možná nebude umět psát... jeho hlava utrpěla vážná zranění.." Tasha jen zakroutila hlavou a podívala se na svoje dítě za sklem. ,,Můžu k němu?" zeptala se. ,,Dnes ne. Jděte si domu odpočinout. Přijďte zítra." Doktor ukázal směrem k východu. 

Tasha vyzvedla Miu z čekárny. ,,Tak?!" vykřikla Mia a Tasha ji beze slova objala. ,,Tak co je s Tomym?!" začala s ní třepat. ,,Zlatíčko.." pohladila ji po tváři. ,,Zvládneme to.." řekla Tasha jen. Mia to vůbec nechápala, ale cítila, že musí být silná. Odešli s Tashou do auta. Domů jeli pomalu a potichu. Každá se snažila zakrýt tu bolest, kterou cítila, před tou druhou.

Jak to jen Mii řeknu? honilo se hlavou Tashi. Co když bude nejhůř a krom textu si nebude pamatovat nás? Budeme pro něj cizí? Tasha měla strach, ale nemohla to dát najevo.

Co si jen bez něj počnu, když... instinktivně se Mia podívala dolů směr nohy. Doufám, že to Tasha nezaznamenala. Teď se to totiž vůbec nehodí. Tomy to zvládne... musí..

Vystoupili z auta. ,,Omluv mě.." Mii se udělalo špatně a odešla rychlou chůzí na záchod. ,Je těhotná?' řekla si pro sebe Tasha, ale pak si uvědomila, že teď není nejvhodnější chvíle něco vyzvídat a nebo řešit. ,,Nebudete se zlobit, když si na chvíli půjdu lehnout?" objevila se po chvíli v kuchyni Mia. ,,Ne určitě." usmála se Tasha. Mia se pokusila oplatit ji úsměv a odešla do ložnice. Vytáhla si Thomasovo tričko a i s ním usnula v posteli. Chtěla aby to všechno byla jen noční můra.

____

Jak se líbila druhá část? :)