Jimin byl šťastný. Uběhly dva týdny co bydlel v jednom domě s Min Yoongim a ty dny co spolu trávily si náramně užíval. Nevěděl co přesně k Yoongimu cítí. Jestli je to přátelství, vděčnost nebo snad i něco víc. Nevěděl. Ve svých citech se nikdy nevyznal a už vůbec se nevyznal v citech jiných lidí. Láska pro něj bylo pouhé krátkodobé pobláznění, a tak vyčkával a čekal, jestli se jeho city k Yoongimu v průběhu dnů nezmění. Jenomže tomu bylo právě naopak. Připadal si, že mu každým dnem propadá víc a víc a nakonec neměl pochyb, že byl zamilovaný. Nevěděl, kdy přesně to bylo, kdy si to poprvé uvědomil. Jediné co ho zajímalo bylo, jak to cítil Yoongi. Bral ho jako příživníka? Kamaráda? Či snad mladšího bratra? Nevěděl. Nic nevěděl a ta nevědomost ho pomalu doháněla k šílenství. Ale nic neříkal. Nijak se Yoongimu nesvěřil. Bál se odmítnutí. A i když věděl, že by se mu svěřit měl, nedokázal to. Zdálo se mu to jako příliš osobní téma a možná i trochu trapné. Neznal přeci jeho orientaci, a kdyby nebyl stejný jako on, mohl by ho klidně ze svého bytu vykopnout na ulici a on by neměl kam jít. Vlastně to všechno dělal kvůli putu sebezáchovy. Nevyznal své city osobě kterou miloval, jen aby s ní mohl spokojeně žít. Ale copak se to dalo považovat za šťastný život, když nemohl ani jedinkrát políbit osobu, jenž miloval?
---------》•《---------
Pardóóón,
že jsem teďka dlouho nic nevydala a tak, jako odškodné, zveřejním ještě jednu kapitolu
ʕ•̮͡•ʔ
Už jich do konce zbývá jen sedm, tak doufám, že se zatím příběh líbí
ČTEŠ
Find Me {Texting} (DOKONČENO)
Fanfic|6:24|Jimin| nikdy jsem neřekl, že tu je se mnou jen jeden člověk |6:25|Yoongi| Jimine, kolik vás tam je? |6:26|Jimin| nevím přesně. ale začínám si myslet, že podlaha není vlhká od vody. je to krev BOYxBOY/YOONMIN/NA ZAČÁTKU TEXTING/
