Jimin moc dobře viděl jak se starší snaží. Jak se snaží ho udělat šťastným, dělal pro něj první poslední. Byl milý, laskavý, vstřícný. Jenomže to vše dělal jen aby mu Jimin odpustil a to se mu nelíbilo. Co když mu odpustí? Co pak? Bude se nadále chovat jako vzorný a dokonalý přítel nebo ho po pár dnech omrzí a začne ho brát jako samozřejmost? To ho děsilo snad ze všeho nejvíc. Co když se změní? Co když mu řekne, že už mu dávno odpustil a on se přestane snažit? A proto nic neřekl a vyčkával jestli to Yoongiho náhodou nepřestane bavit. Jestli o něj vskutku tak moc stojí, tak se bude takhle snažit donekonečna, ne?
》•《
Z minut se staly hodiny a z hodin dny. Yoongi si vzal volno v práci, aby mohl být Jiminovi nablízku, i když se někdy zdálo, že o jeho pozornost mladší nestojí. Chtěl ho vidět opět šťastným, on ho chtěl učinit šťastným. Jenomže v hloubi duše věděl, že mu Jimin nebude schopný odpustit. Nežádal však o odpuštění, něco takového po něm neměl právo chtít, chtěl jen obnovit víru, kterou do něj mladší vkládal, chtěl aby ho opět miloval. Klidně ať mu to vyčítá do konce života, nebral by mu to za zlé, ale ať se na něj opět dívá těma očima plnýma lásky a něhy. To mu snad chybělo ze všeho nejvíc. Ten pocit, kdy si byl jistý každým dotekem, každým polibkem, který mu dával, byl si jistý, že ho mladší miluje a že mu to nijak nevadí. Jenže teď si nebyl jistý v ničem. Nevěděl jestli mu nevadí, když se ho dotkne, když ho přenese z vozíku na postel, bál se udělat cokoliv, s myšlenkou, že by mu to mohlo jakkoliv vadit a donutit ho, se cítit nepohodlně. Byl nesmělý a pokaždé, když mu chtěl nějak pomoct se zeptal jestli smí.
---------》•《---------
ČTEŠ
Find Me {Texting} (DOKONČENO)
Fanfiction|6:24|Jimin| nikdy jsem neřekl, že tu je se mnou jen jeden člověk |6:25|Yoongi| Jimine, kolik vás tam je? |6:26|Jimin| nevím přesně. ale začínám si myslet, že podlaha není vlhká od vody. je to krev BOYxBOY/YOONMIN/NA ZAČÁTKU TEXTING/
