Gosick

7.Útěk

(Dave Stine): Je noc a já vstupuji do lesa. Jsem zamaskovaný černou rouška a své dlouhé černé vlasy zakrývám černou kapucí od své mikiny. V opasku mám svou novou úžasnou egyptskou stříbrnou dýku. Zatím se nic neděje, mám na sobě černé brýle s nočním viděním, které jsem si přál od dědečka k narozeninám, které jsem měl před dvěma měsíci. Ovšem vůbec netuší, jak šikovnou věc mi koupil.

Procházím se lesem a najednou jsem uslyšel jakýsi houkání. Znělo to jako poplach, který byl velmi hlasitý. Měl jsem pravdu, něco se tu děje! Rozeběhl jsem se napříč poplachu. 

Běžím, co nejrychleji mohu a najednou jsem do někoho vrazil a srazil ho k zemi. Rychle jsem se podíval na osobu. Na listech ze stromu ležel jakýsi černovlasý, tak 17cti letý kluk v oranžovém oblečku. Brýle mi hlásí jeho výšku 177cm. Je vyšší než já, já mám 169cm. 

Když se zvedl, tak jsem si všiml pentagramu vyřezaném na jeho čele. Usmál se na mě a chytl mě za krk, začal mě škrtit a u toho se usmíval. V síle jsem rozhodně silnější, roky jsem posiloval a učil se různé bojové umění. Nepotřeboval jsem k tomu žádné lidi, stačili mi knížky a můj pokoj. Chytl jsem pravou rukou ruku, kterou mě škrtil a stiskl ji. Levou rukou jsem se napřáhl a vrazil mu pěstí pod jeho levé oko. Svalil se k zemi a já skočil na něj. Ukázal jsem mu svou sílu, tento boj jsem již vyhrál. Sedím na jeho břichu a vrazil jsem mu další dvě pěstí. Při druhém vyplivl hrst krev vedle sebe. Následně jsem ho chytl za krk a zeptal se ,,O co tu jde?!" 

Usmál se ,,Chval Satana! Uctívej ho a možná se nad tebou smiluje!" odpověděl.

Přiškrtil jsem ho a zeptal se znovu ,,Kdo sakra jsi!?" 

Hrubým hlasem odpověděl ,,Já jsem Satanův služebník! Já jsem Mamon!" 

Mamon? Takhle si říká člověk ohrožující mou vesnici? Tohle je to zlo, kterého se lidé tolik bojí? Jak ubohé! Vytasil jsem z opasku dýku. 

,,Je čas platit za své hříchy, Mamone!" řekl jsem a napřáhl pravou ruku ve které držím dýku.

Zasmál se ,,Nechápeš, já nemám hříchy....Já sám jsem hřích!" 

Na chvilku jsem se zadíval do jeho zvláštních zářivých očí a podivil se nad jeho odpovědí. V tu chvíli mě svalil na zem ze sebe a dal se na útěk. 

,,Stůj!" zakřičel jsem. 

Rozeběhl jsem za ním a v tu chvíli po mě skočil další kluk, svalil nás oba zpět na hromadu listí a přesně mezi dva stromy. Podíval jsem mu do tváře, měl dlouhé bílé vlasy, rudé oči a vybledlou tvář. Stejně jako tamten je oblečený v oranžovém oblečku. Nepochybně mají nějakou spojitost, jsou tu jen oni nebo je to rozsáhlejší parta? A jak moc je nebezpečná pro moji vesnici. Co víc mě zajímá, kde se tu vzali. 

Sedí na mě a šíleně se směje. Přiklonil se ke mě a olízl mi roušku. 

,,Koho pak to tu máme? Nové plátno pro můj nový obrázek!" směje se. 

Podle brýlí je vysoký 170cm je jen o číslo vyšší než já.  Snažím se ho ze sebe shodit, ale drží se. Z ruky mi vyrval moji dýku a přiložil mi ji ke krku. 

,,Pěkná hračka, příteli! Ale já preferuji raději svou milovanou...." svou pravou ruku si přiložil ke rtům. ,,..žiletku!" a vytáhl si svými zuby žiletku ze zápěstí, kterou tam měl zařízlou. 

,,Sranda teprve začíná!" směje se, zahodil moji dýku kam si za sebe a ke krku mi přiložil žiletku, druhou rukou mi začínal sahat pod mikinu, osahával mi břicho.