Gosick

10.Nový Plán

(Detektiv Charles Morgan): Konečně jsem dojel ke Gosick. Viděl jsem velký požár, který šel z trosek budovy, která kdysi bývala psychiatrickou léčebnou. Všude okolo trosek byli černé dodávky a spousta ozbrojených mužů z dálky slyším. ,,18 mrtvých pane."

Nechtějí mě projet blíž. Stáhl jsem okénko a podíval se na vojáka, který stál pár metrů od trosek v ukrutném dešti. Voják přistoupil k okénku a pověděl ,,Hledáte něco?"

Zamračil jsem se a odpověděl ,,Co se to tu stalo? Kde je doktor Keane?"

Voják pohnul se svou zbraní za opaskem a zamračil se ,,To je přísně tajné, prosím okamžitě odjeďte."

Tak teď už jsem se naštval ,,Vyšetřuju případ Jamese Andersona, potřebuju vědět, zda utekl a nebo je někde zadržený!"

Voják odpověděl ,, Detektive, tady byste ani neměl být, ale řeknu vám jedno. Našli jsme to tu a všichni mrtvý. Co se týká vězňů, tak pár jich zmizlo, ale mají štěstí nikdo jiný už Gosick nepřežil." dořekl a odešel od auta.

Já stáhl okénko a zmizel z místa činu. Sakra doktor Keane je mrtvý. James je možná a dost pravděpodobně na útěku, takže musím prohledat vesnici!

(Amy Lee): Ležím v posteli vedle svého miláčka v domečku v jakési podivné vesničky a zrovna je bouřka a prší jako z konve. Jak romantické! Mazlím se s ním v posteli a v tu chvíli jsem mu řekl.

,,Vzpomínáš si, jak si tehdy šel zabít tu učitelku do školy? Jak si vyskočil s holkou s okna?" červenám se u toho.

James naprosto ztuhl. Jako by se zastavil, měl otevřené oči a ani nemrkal. Vykoktal ,,V-vzpomínám?..."

Začala jsem se o něj bát ,,Lásko, jsi v pohodě?"

Celý sebou otřásl a zděšeně se podíval na mě. ,,Vzpomínky....všechny mi nabíhají!"

Chytla jsem ho za ruku, naprosto se klepal. ,,Jamesi! Co je s tebou! Miláčku, bojím se o tebe!"

Pomalu a vyděšeně se na mě podíval, pohladil mě po tváři a řekl ,,Pamatuju si...." naběhla mi husí kůže. Nenávistně se zamračil ,,Pamatuju si úplně všechno!"Venku zahřmělo.

(Dave Stine): Dostal jsem se do svého pokoje, své promočené oblečení, špinavé od hlíny a krve jsem konečně ze sebe svlékl. Musím pomstít dědu. Musím pomstít i bábi. Rychle jsem se oblekl do nepromokavého černého oblečení, vzal si novou černou roušku, ozbrojil jsem se svou egyptskou dýkou a paralyzérem. Ještě mám v záloze obošek. Všechny ty roky připravování stály za to. Je čas platit za své hříchy.

Vyběhl jsem schody a vykopl dveře od ložnice svých prarodičů. V posteli ležel ten zelenovlasý psychopat a mazlil se tam s nějakou modrovlasou magorkou. Zabiju je oba.

Psychopat vyskočil s postele na mě s holýma rukama, zasmál se a pak mi řekl ,,Vstup pouze pro zaměstnance, Pane! Ha!"

Než jsem zaútočit obuškem, už mě uhodil vázou, která stála na nočním stolku. Během několika minut jsem se sesypal k zemi.

(Amy Lee): James právě vyřídil jednoho šaška. James se zasmál a otočil se zpátky ke mě. ,,Moje Lásko s velkým L! Je čas odsud zmizet! Haha" zasmál se.

Pokusila jsem se ho dostat zpátky do postýlky ,,Ale lásko, vždyť venku prší!"

Zamračil se, přistoupil blíž a tiše vážným tonem hlasu řekl ,,Lidi mi udělali v životě chaos, já jim ho teď vracím zpátky. Hahaha!" zasmál se znepokojujícím způsobem. Chytl mě za ruku a vytáhl mě z postele. Nejspíš je čas jít!

(Detektiv Charles Morgan): Projel jsem okolo vesnice, někdo vyhodil do povětří místní poštu. Podle mého názoru bude pachatel na útěku z vesnice, zkusím ho najít. Jaká náhoda hned podél dálnice běžel červenovlasý kluk celý promočený v oranžovém oblečku s hnědým pytlem, který táhl přes rameno. Dojel jsem k němu, ale dal se na útěk. Přidal jsem a jel přímo před něj. Rychle jsem vystoupil z auta a namířil na něj zbraň.

,,Koukej pustit ten pytel a dej ruce nad hlavu! Dělej!" zakřičel jsem na něj.

Na čele měl vyřezaný pentagram, tenhle rozhodně je z Gosick.

Zamračil se a svými zářivými oči se podíval do těch mých. ,,Ty asi nevíš, kdo já jsem, že?" promluvil.

,,Koukej pustit tu tašku a zvedni ty posraný ruce!" zvážněl jsem.

Stál na místě a zamračeně se díval na mě.

,,Střel si do mě, ale mě nezabiješ." řekl s poklidem.

Obrátil se mi zády a chystal se pomalu odejít s pytlem na zádech. Okamžitě jsem ho střelil do levé nohy. Upustil pytel a zasyčel bolestí. Poklekl.

Doběhl jsem k němu se zbraní v ruce a chytl ho za vlasy. ,,Řekni mi, kde je James Anderson a nechám tě jít." navrhl jsem mu.

S úsměvem se podíval na mě a odpověděl ,,Ty vážně nevíš s kým máš tu čest, pane policisto."

Přitáhl jsem mu hlavu k sobě, schoval zbraň do opasku a nasadil mu želízka. ,,Je mi fuk, kdo jsi. Já chci jen vědět, kde je James Anderson."

Odtáhl jsem ho svého auta a rozhodl se ho odvézt těm lidem, který se zbavují všech informací ohledně Gosick. Byla to utajovaná psychiatrická léčebna, takže nesmí o ní být ani zmínka.

Sedím za volantem a slyším za sebou vzdychat toho pošuka.

,,Hele satanisto," promluvil jsem. Podíval se mi do očí skrz zrcátko. ,,Těm lidem, kterým tě právě vezu, tak oni tě nejspíš zabijí. Máš ještě poslední šanci  mi říct o Jamesi Andersonovi."

Odvrátil pohled a konečně řekl ,,No je to zajímavý člověk. Když jsem ho prvně viděl v Gosick, tak mi přišel jako hračka se kterou si tam budeme moci hrát, ale jednou dostal nápad, jak obejít systém. Obrousili jsme si železné trubky a pak sehrály hádku. Hned, co přišli hlídači nás roztrhnout, tak jsem se vzepřeli a zabili je. Postupně jsme tam zabili snad úplně každého, kdo tam byl. James měl pravdu. My jsme Bohové. Lidé cítí jak jsme mocní a tak nás raději drží někde pod zámkem. Všechno vyšlo. Je to drsný kluk, jeden známý mu tam kdysi rozřezal pusu. Cítím z něho něco zvláštního, rozhodně ten kluk v sobě něco nese. Naposledy jsem ho viděl, když jsem vyhodil do vzduchu tu poštu. Zrovna si tam našel holku, takovou modrovlasou. Odtáhla ho někam do bezpečí. Víc už nevím, tak mě pusť."

Okamžitě jsem zastavil uprostřed cesty, což byli jsme někde mezi loukami. Vystoupil jsem z auta a vytáhl ho ven. ,,Dobře, nechci mít na svědomí tvojí smrt, takže tě teď pustím, ale za hříchy se platí, hochu."

Popostrčil jsem ho před sebe a střelil ho do druhé nohy. Spadl na trávu a začal se smát. ,,Hej, poldo!" dostalo se z něj.

Podíval jsem se na něj. ,,Já jsem hřích!" dořekl a začal se smát.

Schoval jsem svou zbraň a díval se na něj. Jak se může v tuhle chvíli smát? Těmhle lidem asi nikdy neporozumím. Nechám ho tu v dešti, válet se bezmocného v bolestech v trávě. Všude kolem jsou lesy a jedna malá vesnička, takže nechápu, čemu se v téhle situaci může takhle hlasitě smát. Nastoupil jsem do auta a odjel zpět do vesnice.

Takže Amy už je s Jamesem. Řekl bych, že spolu jsou ještě nebezpečnější. Musím je najít, co nejdříve.

(Amy Lee): S Jamesem běžíme kolem vesničky a našli jsme jen jednu jedinou sámošku. Zničili jsme dveře a dostali se dovnitř. Většina byla jen samá ovoce a zelenina, ale James hledal něco, co nám má pomoct do nové show.

,,Lásko už to mám!" zakřičel z vedlejší místnosti. Přiběhla jsem za nim a uviděla poličku se třemi bílými kanystry s benzínem.

,,Nemají tu náhodou buřty? Taky by se hodily! Haha!" směje se vesele James.