Zachvíli jsme viděli přicházet do stánku dvě slečny. Podívala jsem se na Honzu , ale on jenom mávl rukou.
Z dálky se ozýval velkej hluk. Byla jsem chvilku zmatená , ale pak jsem spatřila velkou hordu dětí.
„Jee MeenT."
„To je tvoje holka MenTe???"
„MenTee!!"
Vyděsila jsem se a utekla do backstage. Honza tam zůstal zmateně stát zatímco ho obklopovala horda dětí.
„To nemůže být pravda.. přece jsem si s ním nemohla povídat přes hodinu," řekla jsem si pro sebe zmateně. Měla jsem strach a zároveň jsem byla smutná. Věděla jsem , že když přijdou všechny ty děti, tak se bude věnovat jim. Vím , že je to tak trochu jeho povinnost , ale stejně jsem si přála abychom tam byly spolu samy.
„Viki jsi vpohodě?" Přiběhl zamnou udýchaný Honza.
„J-jo dobrý."
„Stratil jsem pojem po čase , ale máme ještě půl hodiny do mýho programu." Sedl si ke mně.
„A co ty děti?"
„S pár jsem se vyfotil a ostatním jsem řekl, že v 11 mě uvidí na stagi."
„Vážně chceš svůj jedinej volnej čas strávit semnou?" Podívala jsem se na něm s úsměvem na tváři.
„A rád." Úsměv mi opětoval.
-
„Za 5 minut máš bejt na stage," zavolal na Honzu organizátor.
Honza přikývl. Podíval se na mě a odešel ke stagi.
-
„Co tady ještě děláš?! Máš být připravená. Zachvilku jdeš na stage!" Přiběhla ke mě vyjukaná paní.
Nechápavě jsem ji sledovala.
„Tobě to nikdo neře—.. No prostě běž se připravit."
Zvedla jsem se připravila jsem se pod stage.
„Ještě než tohle celý skončí, chtěla bych vám představit speciálního hosta a doufám , že jí přivítáte s velkým potleskem... přichází výherkyně soutěže VIKI!"
Za potlesku jsem přiběhla na stage.
„Ahooj , tak co jaký je to bejt poprvý tady na utuberingu? Ještě takhle speciálně.
„Je to skvělý. Jsem ráda , že jsem se přihlásila. Všichni jsou to hrozně milí a báječní lidi."
„Tak jo , je tu ještě jedna závěrečná fotka."
Tentokrát jsem , ale už věděla kam jít. Přišla jsem k Honzovi a on mě chytl za ramena a já jeho kolem pasu. Kolem se rozletěly konfety a blikla spoušť foťáku. Slečna s mikrofónem celé exclusive zahájení ukončila a my jsme se odebrali do backstage. Honza se semnou rozločil a odešel ke své zóně. Když už jsem tam byla rozhodla jsem se , že se půjdu podívat kolem. Cestou z backstage jsem schytala pár vyčítavých pohledů. Jo , jasně trochu jsem to s tou přilnavostí možná přehnala.
-
Šla jsem se podívat ke Kovyho stánku, protože proč ne. Napsala jsem mu něco pěknýho na stěnu.
„Hele nechceš si jít pak zatancovat Just dance třeba i s Honzou?"
„Uvidím jak budu všechno stíhat , ale rád bych."
Přikývla jsem a odešla. V tu chvíli mě nezajímalo nic jiného než , co asi dělal Honza v tu chvíli. Šla jsem se podívat k jeho stánku. Pokud jsem ho chtěla vidět byla to jediná možnost. Měla jsem celý den , takže jedno to čekání ve frontě mě nezabije. Postavila jsem za nějaké holky ve věku asi 11 let. Vypadaly strašně nadšeně.
-
To čekání bylo skoro nekonečné ale konečně jsem se aspoň blížila. Zbývalo posledních asi 5 lidí předemnou. Přemýšlela jsem jak bude Honza asi reagovat.
-
Přišla jsem za ním s velkým úsměvem na tváři. Poznal mě.
„Co tady děláš?" Usmál se na mě.
„No když ty nemůžeš přijít zamnou, přišla jsem já za tebou." Usměv jsem mu oplatila.
Objali jsme se. Fotku už máme , tak jsem si s ním udělala boomerang.
„Nechcem si jít pak zatancovat Just Dance? Třeba i s Kovym nebo tak."
„Ještě se pofotím s pár lidma a sejdeme se ve 12 v backstage." Objal mě ještě jednou.
„Budu tam." Pousmála jsem se a odešla.
Omlouvám se , že dlouho nebyla žádná část , ale dneska vám to vynahradím❤️
