Ráno jsem nedočkavě poskakovala v předsíni u dveří a čekala, kdy se Kate konečně vymotá z koupelny.
Konečně se objevila. ,,Můžeme vyrazit."
____________________________________
Prošly jsme Děravým kotlem k cihlové zídce. Kate poklepala na nějaké cihly, zeď se rozestoupila a my vešly na Příčnou ulici. Byla to nádhera!
___________________________________
Když jsme měly všechno a zbývala už jenom moje hůlka, zamířily jsme si to k Ollivanderovi.
,,Mám jít dovnitř s tebou, nebo mám jít radši koupit zmrzlinu." Zeptala se ségra před krámkem.
,,Jak chceš."
,,Tak já jdu na zmrzlinu. Ty si kup hůlku a já za tebou přijdu sem."
Přikývla jsem a vešla do krámku. Ozvalo se vzdálené cinknutí, ale nikde jsem nikoho neviděla.
,,Dobrý den, pane Ollivandre!" Zavolala jsem zkusmo do nitra krámku.
A najednou se přede mnou objevil postarší pán s bílými vlasy.
,,Ááá, dobrý den slečno..." Odmlčel se.
,,Kilroyová." Doplnila jsem ho s úsměvem.
,,Ano. Vaše sestra si zde před pěti lety také kupovala hůlku. Deset palců dlouhá, ebenové dřevo a pero z ptáka fénixe. Krásná hůlka."
Rozpačitě jsem přikývla.
,,Tak tedy začneme." A v tu chvíli se ke mě rozlétl krejčovský metr a změřil mě všemi možnými i nemožnými způsoby.
Potom jsem začala zkoušet různé hůlky. Jenomže když se hromada na pultu začala vršit, začínala jsem vážně pochybovat o tom, že do kouzelnického světa vůbec patřím.
,,Osm palců dlouhá, borové dřevo, blána z dračího srdce." Mávla jsem s ní a.......... nedaleká lampa vylétla do vzduchu a s dopadem se roztříštila. Očividně už unavený prodejce hůlek zavrtěl hlavou.
,,Tuhle také ne." Řekl a znova zmizel v útrobách obchodu.
,, Třináct palců dlouhá, vrbové dřevo a žíně z jednorožce. Poddajná." Podal mi hůlku. Mávla jsem s ní, ale žádný regál se nevysypal a ani se nikde nic neroztříštilo. Naopak. Ze špičky hůlky vytryskly stříbrné a zlaté jiskry a krámek zalilo příjemné světlo a teplo.
Pan Ollivander radostně poskočil a zatleskal. Já jsem se radovala v duchu s ním.
Zaplatila jsem a vyšla do venkovního ruchu, kde na mě už čekala Kate se zmrzlinou v ruce.
,,No konečně. Co jste tam dělali takovou dobu." Řekla Kate a významně zvedla jedno obočí.
,,Ty jsi blbá!" Vykřikla jsem.
,,A co máš teda za hůlku?" Zeptala se ségra cestou k Děravému kotli.
,,Třináct palců, vrba a žíně z jednorožce."
,,Ukaž."
Začala jsem se přehrabovat v tašce, ale nemohla ji najít.
,,Tak až doma." Zasmála se Kate.
____________________________________
Doma jsem ukázala hůlku Kate i rodičům a potom jsem zalezla do svého pokoje, kde jsem padla na postel a pořád dokola si přehrávajíc, co se během dne stalo jsem usnula.
ČTEŠ
Always a new smile |FF Marauders|
Fanfic,,Měla bys vědět ještě něco." ,,Jo? A co?" ,,Nepřiletěla jenom jedna sova..." ~ Malá a bezbranná Anne Kilroyová, tak by tuhle dívku kde kdo popsal. Ovšem ne ti, kdo ji znají lépe. Život jí do cesty staví mnoho překážek a překvapení a to zapříčiní, ž...
