Uvnitř byly dva dopisy.
,,Lumos." Zašeptala tiše Anne a na konci její hůlky se rozsvítilo namodralé světlo. A přestože byla ještě noc a za okny byla černočerná tma, rozložila dívka první list papíru a dala se do čtení matčina písma.
Milá An,
Jak mám jenom začít? Je toho tolik, co bych ti chtěla říct. Jen času je málo...
Včera k nám domů přišel Babral? Nebo jak se jmenuje ten váš vousatý ředitel. Řekl nám, že bychom se měli ukrýt. Že jakýsi Vozembouch nabírá na síle a jelikož se Kate pohybuje v riskantních kruzích, nemáme mnoho času. Odmítla jsem ale, kamkoliv se stěhovat. Kate i Babral nás s tatínkem přemlouvali, ale já jim řekla, že raději zemřu teď a v tomhle domě než za čtyřicet let někde v domově důchodců pro zachráněné antikouzelníky. Matlové jim říkáte? Možná. Nejsem si jistá. Však víš, že jména nebo tyhle podivné názvy jsem si nikdy dobře nepamatovala.
Jestli tenhle dopis čteš a už si s nikým z nás nemůžeš promluvit, pravděpodobně tohle najdeš pod stromečkem na Vánoce, oficiálně adresován od osoby mimo rodinu, která pro tebe hodně znamená. Je to v naší rodině taková tradice. Tradiční kouzlo, dalo by se říct.
Teď ale čti pozorně. Uvnitř krabičky najdeš na pohled obyčejný řetízek. Díky ale babičce tvého pradědečka se z pouťové trofeje stal mocný amulet. Nikdo nikdy neokusil jeho plnou moc. Říká se, že v sobě má obrovskou kouzelnou sílu, která vejde do jeho právoplatného nositele v době, kdy to bude někdo, kdo je jeho srdci nejdražší potřebovat k záchraně života.
Prosím tě, Anne Marylin Kilroyová, nos tenhle symbol naší rodiny stále u sebe a nikdy na něj nezapomeň. Nikdy se jej nezřekni a až budeš blízko smrti, dej jej svému potomkovi.
Nikdy na nás nezapomeň a my nikdy nepřestaneme myslet na tebe a dávat pozor, aby jsi byla v bezpečí.
S láskou
Máma, táta a Kate
Anne se po dočtení dopisu nerozbrečela. Naopak se rozesmála. Vřelým smíchem, který patřil umění její matky, který očividně dopis psala, nezapamatovat si jména pro ni cizích lidí.
Nepřikládala dopisu velkou váhu. Nikdy na Kate onen řetízek neviděla.
I přes svoje pochybnosti si však řetízek dala kolem krku.
Poté opatrně složila dopis, který právě přečetla a opatrně, jakoby se snad mohl poranit, jej uložila do nočního stolku.
A potom rozložila druhý dopis.
Ten byl napsán černým inkoustem, jí neznámým písmem. A jestli se jí při čtení toho minulého dopisu chvělo srdce, nyní se chvěla celá. Po zádech jí stékal studený pot a v očích se jí zrodilo zděšení.
Najednou jí připadalo, jakoby se černá silueta věšáku v rohu pokoje proměnila na dospělého kouzelníka, který se k ní blíží s hůlkou v ruce a smrtící kletbou na jazyku.
Rychle zalezla pod peřinu. Přesně tak, jako to děláme všichni, když se v noci bojíme a myslíme si, že nás hromada peří v povlaku zachrání před příšerou, která se nám chystá ukousnout nohu. Nebo před vrahem s nabroušeným nožem či nabitou pistolí. Nebo před neznámým kouzelníkem, který se nečekaně vynoří ze tmy a blíží se k nám s hůlkou, která už ukončila život zbytku celé naší rodiny.
Ahoj,
Po delší době jsem tady s novou části AANS. Co vám budu nalhávat, neměla jsem čas, náladu, ani nápad.
Snad se vám kapitola líbila. Tak zanechte nějaký 💬 nebo ★
A zase příště
Notwozet ♡
ČTEŠ
Always a new smile |FF Marauders|
Fanfiction,,Měla bys vědět ještě něco." ,,Jo? A co?" ,,Nepřiletěla jenom jedna sova..." ~ Malá a bezbranná Anne Kilroyová, tak by tuhle dívku kde kdo popsal. Ovšem ne ti, kdo ji znají lépe. Život jí do cesty staví mnoho překážek a překvapení a to zapříčiní, ž...
