Demigod life

"Promiň"

Percy

Z hlavní budovy jsem si to namířil rovnou do arény. Potřeboval jsem se trochu vybít. V aréně nebyl nikdo jiný než Clariss. Ona si mě nevšímala a já jí taky ne. Šáhl jsem do kapsy, vytáhl propisku, kterou jsem stiskl a v ruce se mi objevil Anaklusmos - můj meč z Božského bronzu. Přišel jsem k jednomu panákovi a usekl mu hlavu. Přešel jsem k druhému a tomu jsem usekl jednu ruku, udělal jsem otočku a usekl mu i druhou ruku. Nakonec jsem vodorovně sekl a panák byl na dvě půlky. Přešel jsem k poslednímu panákovi. Tentokrát jsem odhodil svůj meč a šel na na něj jen pěstmi. Bouchnul jsem mu do hrudníku pravou rukou a panák odletěl nejmíň 10 metrů do zadu.

,,Percy?"  oslovila mě Clariss.

Otočil jsem se na ni ,,Co je ?" zeptal jsem se.

,,Jak jsi to udělal ?" 

,,Jak jsem udělal co ?" nechápal jsem. Clariss jenom kývla směrem dopředu a já se tím směrem podíval. Nevěřil jsem vlastním očím. Ti tři panáci leželi ve velkých kráterech jako od meteoritu. Podíval jsem se na svoje ruce ,,Ne.. To nemůže být pravda."

,,Ale je." ozval se přede mnou něčí hlas, ale přede mnou nikdo nebyl.

,,Co chceš ?" zeptal jsem se někoho do prázdna.

,,Tebe, Percy Jacksone."  s tou větou se přede mnou objevila Gaia. Vypadla na 30 let a měla zelenou-černo- hnědou kůži a místo normálních nehtů měla stromovou kůru.

,,Gaia." objevila se vedle mě Clariss. Chtěla na ní zaútočit, ale já jí zadžel.

,,Tebe se snad nikdy nezbavím." povdechl jsem si ,,Co po mně chceš ?"

,,Už jsem to říkala. Chci tebe."  šibalsky se usmála ,,Půjdeš se mnou nebo tábor a tvé přátelé zničím. Ty víš, že jsem toho schopná."

,,Bohužel."  zasyčel jsem.

,,Percy neposlouchej jí." vyzývala mě Clariss.

Já se na ní jenom podíval a usmál se ,,Promiň Clariss. Vyřiď Annabeth, že mi bude chybět."

,,Co-"  nenechal jsem jí doříct větu a praštil jsem jí do spánku. Skácela se na zem.

,,Výborně Percy Jacksone."  Gaia přistoupila blíž. Chtěl jsem odejít, tak aby mě nikdo neviděl. Bohužel to se mi nepovedlo...

Annabeth

,,Běžte za Percym."  pobídl nás Cheirón.

,,Ale vždyť jste říkal, že ho máme nechat napokoji." protestoval Leo.

,,To bylo než jsme více méně rozluštili proroctví. Běžte mu to říct." s těmito slovy Cheirón odešel z místnosti a nechal nás tam samotné.

Jason se postavil ,,Tak jdeme ?" zeptal se nás.

,,Ty víš kam šel ?" povytáhla obočí Piper.

Jason si zase sedl a svěsil hlavu ,,Ne."

,,Ale já to vím. Šel do arény. Pojďte." vyzvala jsem své přátelé aby šli za mnou. Když jsme přišli do arény všimla jsem so, že Clariss leží na zemi a Percy stojí s nějakou ženou a povídají si.

,,S kým to.." Jason přihmouřil oči ,,Gaia." vydechl ,,Honem." popohnal nás, ale už bylo pozdě. Percy se na mě jenom otočil pusou naznačil "Promiň" a společně s Gaiou zmizeli.

,,Ne.." zastavila jsem se na místě ,,To mi nemůže udělat.."

,,Percyho najdeme potom Annabeth."  řekla vedle mě Piper ,,Zeptáme se Clariss co se tady stalo." Piper měla pravdu. došli jsme ke Clariss a jemně jí probudili. Clariss otevřela oči a posadila se.

,,Co.. Kde je Percy a Gaia." rozhlížela se kolem.

,,Jsou oba pryč." smutně řekla Hazel ,,Spíš nám řekni co se tu stalo." Clariss se nadechla a začala od začátku. Řekla nám všechno - Jak se v aréně objevili ty krátery, jak se objevila Gaia a vyhrožovala mu, že zničí tábor i jeho kamarády a dál si nic nepamatuje. Percy jí prý praštil do spánku.

,,Takže mi chceš říct, že Percy nás všechny zachránil ?" schrnul to Frank.

,,Tak by se to taky dalo říct." přikývla Clariss.

,,Jenom by mě zajímalo." řekl Jason, který zkoumal ty krátery ,,Jak Percy dokázal udělat, takhle velké díry."

,,Jednoduše."  přicválal do arény Cheirón ,,Ty tři dny co byl Percy pryč z něho Bohové udělali Boha."

,,Stop, moment." zvedla jsem ruce, aby bylo vidět, že chci aby přestal mluvit ,,Tím mi chcete říct, ře Percy je Bůh."

,,Přesně tak. Bůh s velkým B."  přikývl Cheirón ,,A taky to znamená, že to něm se v tom proroctví mluví..."

Máme tu další díl :) Tento díl bych chtěla věnovat svému kamarádovi Kubovi a vám všem co čtete můj příběh :))AnnabethCh