Demigod life

Dva roky

Piper

,,Annabeth ?" mávala jsem jí před obličejem ,,Země volá Annabeth."

,,Co-Co se děje ?"

,,Annabeth se ná probrala ze země nezemě." zasmála jsem se ,,Ptala jsem se tě jestli jdeš na večeři."

,,Aha." znovu si vytáhla nějakou knížku o architektuře ,,Ne nejdu. Nemám hlad."

,,Ale Annabeth. Měla by jsi jíst." kárala jsem jí.

,,Prostě nemám hlad." odsekla a znovu se zabořila do své knížky. Podívala jsem se jí přes rameno. Měla tam fotku kluka, který se směje a objímá Annabeth. Jeho oči byli nádherně zelené jako vždy a vlasy měl neupravené. Když jsem viděla tu fotku taky se mi po mém příteli zastesklo.

,,Ach Annabeth." objala jsem ji ,,Už to budou dva roky Annabeth a ty jsi pořád uzavřená v minulosti a ve vzopínkách na něj." její blonďatá hlava se mi zabořila do ramene a začala potichu vzlykat ,,Ššš." utěšovala jsem jí.

,,Já-Já prostě nedokážu zapomenou víš ?" šeptla skoro neslyšitelně.

,,Já vím, ale tím že nbudeš jíst a budeš se uzavírat před ostatníma ti ho nevrátí."

,,Já tu zastaralou zemní krávu nenávidím." nedlo mi to a já se usmála.

,,Věř mi, že jí nemá rád nikdo." jemně jsem jí hladila po vlasech. Annabeth se odtáhla a utřela si slzy.

,,Já věřím, že Percy žije Piper." řekla mi odhodlaně.

Vzala jsem jí za ruku ,,Vždyť to jsou už dva roky."

,,Já to moc dobře vím, ale Percy se přeci stal Bohem ne ?" to byla taky pravda. Ten den co zmizel nám Cheirón řekl, že z Percyho uděali Boha proti jeho vůli. Nikdo tomu nechtěl věřit, ale pak Jason našel na zemi v aréně krev.. Teda né krav, ale zlatý ichor. Musela patřit Percymu, protože Clariss Bohyně určitě není. To by snad ani nešlo.

,,Já nevím Annabeth." zakroutila jsem hlavou ,,Ale nemyslíš, že kdyby byl v pořádku, že by ti dal vědět ?"

,,A co když nemůže ?" popotahovala Annabeth. Vzala jsem Annbeth za ruku a vtáhl Annabeth na nohy.

,,To nevím Annabeth, ale určitě vím jedno a to je, že ty se musíš najíst." usmála jsem se na ni a vydali jsme se do jídelny.

Jason

Neměl jsem hlad, ale byl jsem unavený, tak jsem si šel lehnout. Bohužel se můj spánek neobešel bez živých snů...

Objevil jsem se někde na vršku hory. Jak to vím ? Protože jsem málem spadl dolů z té hory. Rozhlédl jsem se kolem. Tu horu jsem poznal. Tady jsem bojoval, když Percy bojoval proti Krnovi. Ale co tady dělám ? Asi to muselo mít nějaký důvod, tak jsem se vdal přímo za nosem. Má chůze moc dlouho netrvala, protože jsem před sebou uslyšel hlasy.

,,Co pak, polobůžku ? Už to vzdáváš ?" zasmál se někdo příšerným hlasem. Nebyla to Gaia tu bych poznal hned. Tenhle hlas ptřil někomu jinému.

,,Běž se vycpat, Atlasi." zachraaptěl jiný hlas ,,A kolikrát ti mám říkat, že nejsem polobůh ?" tenhle hlas jsem poznal až moc dobře. nevěřil jsem svým uším, proto jsem se muse jít přesvědčit na vlastní oči. Přišel jsem trochu blíž a uviděl jsem siluetu, která se tyčí nad někým, kdo se krčí a něco na sobě drží. Přistupil jsem ještě blíž.

,,Tak to se omlouvám panu Bohovi." smál se Atlas.

,,Přísahám, že až se odsud dostanu, tak tě zabiju Atlasi." chtěl asi znít výhružně, ale trochu se mu to nepovedlo.

,,Hůůů. Už se bojím. Zatím Jacksone !" a se smíchem někam odešel. Slyšel jsem dobře ? Řekl Jacksone ? Musel jsem se přesvědčit, tak jsem šel ještě blíž. Opravdu to byl on. Můj přítel Percy Jackson.

,,Percy !" ale on mě bohužel neslyšel. Trochu jsem si ho prohlídl a vypadl jinak. Teda aspoň vlasy měl zlaté. Nechápal jsem to. Myslel jsem, že když polobůh drží oblohu měl by je mít bílé-počkat. Percy už vlastně polobůh nebyl. Percy byl Bůh. Nejspíš to bylo tím. Z mého přemýšlení mě probudilo Percyho žvatlání.

,,Jak je to už dlouho ?" zakňučel ,,A jo vlastně." v jeho očích se objevil strašidelný odlesk ,,Gaia, Kronos, Atlas a dokonce sá Tartar mi to připomínají." přecedil skrz zuby ,,Dva roky. Za chvíli to budou dva roky co jsem opustil tábor a ..." nic víc jsem neslyšel, protože někdo s mým tělem zběsile třásl.

,,Co děláš, Leo !" obřil jsem se na něho a hodil po něm pohled, kterým bych mohl zabíjet.

,,Já-Já jen." zakoktal se.

,,To je jedno." vyskočil jsem na nohy ,,Pojď honem najít ostatní !" naděje vsvitla....

Tad je další díl. Je psaný na rychlo, takže bude asi nic moc. Vote a komentáře poteší :)