Felix Felicis

4. kapitola - Další výslech

···

Ocitli se na bradavickém hradě přesně druhého května tisíc devět set devadesát osm, v den, kdy proběhla bitva o Bradavice. V den, kdy vše skončilo. Nejen válka, ale i mnoho lidských životů.

,,Co budeme dělat teď?" zeptal se blonďák, když jen stáli v opuštěné chodbě a zespodu byly slyšet známky boje.

Hnědovlasá dívka pokrčila rameny. ,,Nevím. Kolik je teď hodin? Kde jsem byla v tuhle dobu?"

Někdo něco vykřikl. Bylo to nedaleko nich. Rychle se skryli za roh, nikdo je nesměl vidět.

O sekundu později kolem nich proběhl Fred Weasley a jeho bratr Percy. V tom to Hermioně došlo.

,,Mám to. Pojď!"

···

Vypařila jsem se ze síně rychleji, než si kdokoliv stihl uvědomit, co vůbec ministr kouzel řekl. A Malfoy taky.

,,Jsi debilní?" sykla jsem na něj a zatáhla ho za límec za roh chodby.

,,Bacha Grangerová, aby to nevypadalo, jakože mě chceš nějak fyzicky napadnout, když jsi ten agresor."

,,Jo jsi." vydechla jsem a začala pochodovat kolem. Má nálada se rázem změnila. Už jsem nebyla až tak moc klidná. Začali se v tom moc šťourat. ,,Co budeme dělat?"

,,Nech to na mě..."

,,No toho se právě bojím, že kdybych to udělala, tak nás zatknou oba, nebo dají ke Sv. Mungovi na oddělení mentálně narušených."

A byla to pravda. Museli jsme něco vymyslet. Nemohla jsem to nechat jen tak prasknout.

Malfoy mě chvílí pozoroval a pak dodal: ,,Musíme si vymyslet něco, co se ten den stalo."

Ale co? Potrebovali jsem pomoc nebo alespoň štěstí.

,,Mám to!" vykřikla jsem a pošeptala svůj plán Dracovi do ucha. Ten se jen usmál, kývl a vypařil se. No, ještě před tím stihl poznamenat, že mě kazí nebo tak něco.

Pár minut po tom, co Malfoy zmizel, mě přepadla Ginny a ostatní.

,,Co si ten sobecký smrtijed vůbec o sobě myslí?" Ron vypadal, že umře vzteky. Přitom jsem nechápala proč. A bylo mi to jedno, doufala jsem, že se Malfoyovi povede vše podle plánu a stihne to ještě před začátkem další části soudu.

,,Hermiono, jsi v pořádku?" zeptal se mě Harry. Vypadal ustaraně a jeho jizva byla výraznější než obvykle.

,,Já? Jasně. Co ty, nevypadáš nejlíp." Snažila jsem se odvést pozornost od sebe. Popravdě se mě ještě nikdo moc neptal, co dělal Malfoy u mě doma. Věděli, že se scházíme a bavíme, ale ne u mě doma.

···

,,Jak jsi mohla vědět-" zíral užasle Malfoy, když doběhli k malé dřevěné místnosti, odkud se ozývaly hlasy. 

,,Fred je ještě na živu, za chvíli budeme mít namířeno sem. Za chvíli zemře Snape."

Schovali se za sudy a zaposlouchali se, o čem si lidé vevnitř povídají. ,,U Merlina!" zalapala po dechu, když jí došlo, kdo je ten druhý člověk v místnosti. ,,To je..."

,,Pán Zla a můj otec."

V tu samou chvíli Voldemort řekl: ,,Něco se děje. Někdo mění minulost. Někdo cestuje časem." Jeho hlas nahnal oběma schovaným kouzelníkům strach. Neslyšeli ho už více než pět let.

···

,,Ale jo, jde to." Harry moc dobře věděl, že mě nepřesvědčil, ale nechala jsem to tak být. Radši. ,,Jen jsem nervózní. Nevím, ten Malfoy se mi nezdá."

,,Harry, Ginny, Rone, Malfoy mi nikdy nic neudělal. Nevím, co se stalo," snažila jsem se něco vymyslet, na něco přijít, co by mohlo sloužit jako dočasná lež. ,,musela jsem něco sníst. Malfoy se mě snažil zachránit."

Ginny si mě nedůvěřivě měřila pohledem. Nevěřila mi ani slovo. Tupě si stála za svým, že mě Malfoy mlátí. ,,Nám to můžeš říct, Hermiono. Teď tady není, nemusíš se ho bát. Máš nás."

,,Já vím, Ginny. Říkám vám pravdu. Tenhle soud je jeden velký nesmysl a zbytečnost. Mohli jsme to vyřešit normálně a ne, že to hned nahlásíš."

,,Ano, ale nevěřím ti. A co ten hadí jazyk? To se Malfoy jen tak cvičil? Nebo se to učil? Nebo ho to už někdo naučil před nekolika lety?"

,,Co tím myslíš?" promluvil Ron, který zatím stál celou dobu stranou.

,,Nemyslíš Hermiono," spustila Ginny a já už teď tušila, že z toho se bez něčí pomock nedostanu. Kde ten Malfoy sakra je? ,,že je divné, jak se tady jen tak objevil a začal se s tebou bavit? Po těch všech letech, co ti udělal? Nemyslíš si, že ho třeba Voldemort něco naučil a protože věděl, že zemře, chtěl někoho naučit všechna zaklínadla, aby mohl dokončit to, co začal a naučil to právě Malfoye?"

Tohle mi už přišlo příliš absurdní. ,,To jsem jako u dalšího výslechu, nebo co, že se mě každý ptát? Nevěříte mi, nevěříte."