,,Ahoj," pronesl bez jakékoliv emoce.
,,Co tu chceš, Taylore?" řekla jsem vyšším tónem.
,,Když jsem tě hledal v práci, řekli mi, že si tu."
,,A...," pokračoval.
,,A chci ti jen říct, že ti odpouštím. Můžeme být zase spolu, odstěhujeme se, budeme mít rodinu."
Díval se na mě upřenýma očima. Měl v nich něco jiného. Zlého. Už to nebyl ten Taylor, kterého jsem měla ráda.
,,Taylore...," začala jsem.
,,Žádné my už nikdy nebude. Je konec. Už tě nemiluju."
Pomalým krokem šel blíž ke mně. Až když byl u mé postele, zastavil se. Nahl se k mému uchu, za účelem mi něco říct.
,,Sarah, zlato, tady vůbec nejde o tebe."
Odtáhl se a zasmál. Chladně.
,,Ja tě chci. A budu tě mít. Vubec mě nezajímá ten namachrovany frajírek, se kterým sis zašukala," řekl hlasitě.
Popošel ode mě dál. Nechápala jsem proč, ale když jeho kroky směřovaly ke dveřím, zastavil se mi dech. Jedním pohybem dveře uzamkl. Byla jsem v pasti. Stál tu s úmyslem, který určitě není dobrý. Alespoň ne pro mě.
,,Taylore, nedělej hlouposti, kterých pak budeš litovat," pronesla jsem zatím klidným hlasem.
,,Sarah, miláčku," šeptl.
Zase byl u mě zatraceně blízko. Můj dech navýšil na rychlosti. Srdce mi bilo, jako o závod. Strach. Tohle jsem pociťovala.
,,Pokud tě nebudu mít já, tak nikdo."
Rukama obepnul můj krk, silně. Moje pěst se dotkla jeho pusy. Odtáhl se. Vyplivl krev a jen se hlasitě zasmál.
,,Jsi jen malá děvka. Víš, každou tu zasranou chvíli, cos byla u sebe doma, jsem trávil s jinýma ženskýma. Víš, co se mi na tom nejvíc libilo? To, že pokaždé, když ses mi věšela kolem krku, jsem myslel na holku, kterou jsem před chvíli vojel. A ty si se sladce usmívala a nic netušila. Byl to úžasný pocit. Naplňovalo mě to."
,,Hajzle!" zařvala jsem na něj.
