🕊️✝️LET ME LOVE YOU ✝️🕊️ / Park Ji-Min/~<3~ / Choi Hyo Soo/

🇰🇷Část 3. /I know your secret Jimin/

Hlava, jako samí střep. Cítím se jako kdyby mě do hlavy bodalo pět ostrých nožů.

S neustálou bolestí snažím zapíjet i uklidňující prášky na bolest hlavy a na moji velkou kocovinu.
Vůbec si ani nepamatuju skoro nic ale na jediné na co se zapomenout nedá, byl ten kluk. Neustále myslím na jeho pronikavě tmavé oči a jeho vyrýsované tělo.

Ale stejnak si myslím že my mě, obyčejné holce z venkova nedal ani adresu natož telefonní číslo.

Když bolest hlavy mírně ustoupila, snažila jsem se dojít do kuchyně nalít si teplý čaj který mě měl nastartovat do nového dne. Když jsem si sedla na pohovku tak jsem nemohla udržet oči otevřené a bez ohledu na to že bylo jedenáct hodin dopoledne jsem usnula.
>•< /Jimi's view/ >•<

~Ne, takhle ne, už to říkám po několikáté!
Okřikl jsem hlasitě Yoongiho, který tam už nejméně pětkrát za sebou udělal tu samou chybu.

~Hele víš co Jimine, pojď na moje místo a zkus si to samé co já, taky tě budu takhle buzerovat a jsem zvědavý jak se to tobě bude líbit.
Vyjel na mě a taky nemohlo chybět jeho pár sprostých slov.

~Hele, uklidníme se, půjdeme na svá místa a zkusíme to znovu, a Jimine ty by ses mohl trochu uklidnit, nevim co tě dneska tak žere.
Řekl klidným hlasem Namjoon a prohrábl si jeho husté blonďaté vlasy.

~Tssss, mě a něco žrát?...... No tak dobře, včera večer jsem byl v klubu a polila mě nějaká kravka moje oblíbený sako. Omlouvám se, už nebudu tak protivný.

~ Prosimtě, vždyť to je jen sako.

~Jenom sako?, vždyť.....
Ani jsem to nedořekl a hned mě přerušil Hobi.

~ Musíme začít, máme málo času, a ty Jimine, klidně si odpočiň.

S neutrálním výrazem jsem si šel sednout do jídelny abych si pročistil hlavu.

Občas jsem někdy takhle výbušný, ale někdy si to neuvědomím a pak se klidně i pohádáme, a nerad bych byl ten kdo by způsobil rozpad naší skupiny.

Opravdu mám všechny rád, ale nejvíc koho mám rád, je Hoseok, vždy zajdu jen za ním pokud mám nějaké osobní problémy nebo když jsem smutný, nevadí mi že jsem na kluky ale někdy je to až moc vážné, ale chtěl bych to změnit, ale nemůžu si pomoct když Hobi je tak roztomilý a neodolatelný.

Ale teď nechci myslet na lásku, a ani na tancování. Teď bych si provětral hlavu někde venku.

Zbalil jsem si vodu a šel oznámit klukům že se vrátím až na oběd.

>•< /Choi's view/ >•<
Když jsem se probrala z tvrdého spánku, tak jsem se cítila o něco líp.

Šla jsem do kuchyně a měla jsem v úmyslu něco do sebe dostat, ale mám takový dojem že do člověka s kocovinou nedostanete ani zrnko
rýže.

Posadila jsem se na pohovku a na stůl jsem si položila čerstvou limetkovou vodu.
Když jsem si pustila nějaký ten seriál, napadlo mě že bych se mohla podívat i do města s úmyslem že se mi udělá líp od žaludku. Poohlédla jsem se po nějakých kraťasech a volném bílém tričku.