Nechci tě ztratit

6. Kapitola

Protože jsem primuska, společně s tím štřapatým pakem, musíme zkontrolovat vlak.

Přesně tohohle jsem se bála, že druhý primus bude někdo, kdo mi je nesympatický.

Ale ani v tom nejhorším snu mě nenapadlo, že by to byl Potter.

Počkám, až všichni odejdou před vlakem. Proběhlo mi hlavou.

Bohužel to toho brýlatého idiota napadlo taky.

Ihned jak mě uviděl, už si to štrádoval ke mě.

James
,,Copak Evansová? Čekáš snad na mě? Já věděl že mi neodoláš.“ mrkl jsem na ni.

Netuším, kde se to ve mě bere.
Pořád mám potřebu oslovovat ji Evansová nebo Potterová. Jen ve snech a v mých myšlenkách je to Lily...

,,Strašně vtipný, ale tyhle řečičky si laskavě odpusť, chci být co nejdřív na hradě.“

,,Jak si přejete, paní Potterová.“ usmál jsem se a ani mi nedošlo, že jsem řekl Potterová..

Sakra. Teď si o tom, že půjdeme spolu můžu nechat jen zdát. To jsem vážně podělal.

,,Sakra Pottere! Nechápeš, že tě nenávidím! Já tě nechci poslouchat! Máš první půlku vlaku a já tu druhou. Nazdar.“

Než jsem stihl cokoliv říct, byla pryč.

Mrzí mě to, ale naděje umírá předposlední. Poslední bych byl já, kdybych to hodně přehnal.

Radši jsem se svými myšlenkami šel zkontrolovat ten vlak, abych mohl jít s Lily do hradu.

Nikde nikdo, jen jedna malá modrá mikina. Nejspíš nějakého prvňáka.

Ale.. Byla šedá. Původně.

Modrou byla nabarvena.. Tohle poznám, jsem přece hrdý poberta!

No nic vezmu ji s sebou a jdu si radši pospíšit. Už tak jsem tu ztratil dost času zkoumáním té mikiny.

Lily
Nic ani nikdo tu nezůstal. Aspoň v mé půlce vlaku. Půjdu do hradu. Je mi jedno, jestli tam bude nebo ještě ne.

Vycházím z vlaku a koho vidím? Nejradši bych neviděla nikoho, ale štěstí se na mě neusmálo.

Achjo, to budou kecy cestou do Bradavic.

Musím myslet na pozitivním věci. Mysli na kamarádky, na jídlo a na knihovnu. Jdeš do první den do Bradavic po prázdninách. On ti nesmí zkazit náladu.

,,Ahoj.“ řekne..jen.

,,Ehm..čekáš na někoho?“ zeptám se trochu naštvaně, protože mu mohlo být jasný, že já s ním nebudu chtít jít.

,,No.. Jo. Na tebe. Myslel jsem-“ dál to nedořekl. Odešla jsem. Rychle. Mě nezajímá jeho snaha. Mě nezajímá celej.

,,Myslel jsem, že bychom mohli jít do hradu spolu.“

,,Tak to teda nemohli. Radši bych se nechala sežrat vlkodlakem, než jít s tebou!“ a běžela jsem dál.

James
No. S tím vlkodlakem bych si moc nezahrával. Ale neboj, já bych tě zachránil i před krvelačným Remusem. Řekl jsem si pro sebe a radši normálně rychle šel.

Jdu tak, abych měl záplavu rudých vlasů v dohlednu, kdyby něco.

...