7 den (14)

118 5 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila jako první. Kluci ještě spali a byly tak rostomilí že jsem si je musela vyfotit a poslat to Mattovi.
S popiskem : takhle rostomili a hodní by mohli být pořát😂

Napsal mi na to vitlemený smajliky.
Učesama jsem si vlasy do culíku a vylezla ven. Zbalila jsem si věci a musim řict ze se tady spalo celkem dobře akorát my v noci byla trocu zima, a proto jsem se občas probudila.
Jinak to bylo super. Ani mokrý jsme naby ikdyž v noci mrholilo takze to bylo važně super. Podivala jsem se na telefon. 6:15 tak to necham kluky ještě spát. Šla jsem kousek dál a našla jsem tam další 'domek' ve kterym spali taky nějaký děti a před nima seděl Vašek a něco dělal na telefonu. Zakryla jsem mu oči a tim jsem ho vylekala. Pak jsme si chvili povídali, no a v 6:40 jsem šla vzbudit kluky. Nejdřív jsem budila Mace. Začalajsem ho hladit po tváři. Odhrnula jsem mu vasi s obličeje, a dala mu malou pusu. Nevim proč. Prostě jsem chtěla. Jsem nějaká divná v poslední době. To bude tim že jsem se do něj zamilovala. Když jsem ho probudila zacala jsem budit Domču. Hladila jsem ho po tvari a šeptala at vstává. Po chvíli se probudil a tak jsem mohli jít. Marcus byl nějaký divný. Zamlklí. Neusmíval se nic.
Došly jsme do tabora a ja šla pomoct se snidaní.

Pohled Mace
V noci jsem se parkrat vzbudil a všiml si ze Terka je schoulená do klubička a klepe se. Byla jí zima a ani se jí nedivim. Přitáhl jsem si jí blíž a objal. Hladil jsem jí aby jí bylo teplo. Po chvili se klepat přestala a vklidu dál spala. Také jsem zavřel oči a spal dál.

Ráno mě probudilo lehtání na tváři ale oči jsem neotevřel. Ponějaké době jsem ucítil jak mi dala pusu na tvář. Otevřel jsem oči a usmál se. Pak začala budit Dominika a ja si mezitím sbalil věci aby jsme mohly jít spátky. Pořát jsem přemišlel nad tou správou.

Došli jsme do tábora a já šel rovnou do chatky. Spacák jsem si dal do postele a sedl si na ni. Kluci ještě nebyli vzhů a Dominik byl venku. Seděl jsem a přemíšlel kdo by mohl být její táta. Adam? Ne dyť tomu je 20.
Vašek? Ne tomu není podobná a navic mu je 28.
...
Takhle jsem přemíšlel dokud se neozval hlas vedle mě. "Nad čím přemíšlíš?" Byl to Tinus. "Nadničim" odsekl jsem a lehl si. Jenže Tinus to nevzdal. "Jde o ní? O Terku?" Jen jsem kyvl na souhlas. "O co jde?" "No já... včera jsem si přečetl správu... v-vjejím mobilu a tam bylo že tady má taťku ale mě řekla že tu má jen bráchu, tak..." nedopověděl jsem to. "Tak se jí zeptej na pravdu. Ona ti ji dá jestli tě má taky ráda" pdpověděl. "No ale co když jí tím naštvu? Ji bude určitě vadit že jsem si ty správi četl a já nechci aby byla naštvaná a hlavně kvůli mě." Odpověděl jsem a najednou se ozvalo"budíček" sedl jsem si a vyděl jak nás nevěřícně kouká Matt. Sakra.
"Co že si udělal?" Řekl naštvaně. "Nic" řekl jsem rychle. "Čekal bych to odkohokoliv ale od tebe ne. Tohohle už si vitrpěla dost!" Vsat a odešel. Dal jsem hlavu do dlaní. Čeho si prošla dost? Tady je vidět že ji vlastně vůbec neznám. "Jsem blbec" řekl jsem si prosebe. "Nech toho. Udělal jsi chybu ale to neznamená že jí nemůžeš napravit" řekl povzbudivě Tinus.

Pohled Matta
Vzbudil jsem se a uslyšel jsem jak někdo mluví. Sedl jsem si a vyděl Marcuse a Martinuse. Povidali si o Terce. Jedna věta mě však dostala. No já... včera jsem si přečetl správu... v-vjejím mobilu a tam bylo že tady má taťku ale mě řekla že tu má jen bráchu. Co si to dovoluje číst moje správi s ní?! Tohle jí dělal její bývali kluk jenom proto že si myslel že má jinýho... a jí to tak dostalo že se s nim pohadala a tak se rozešly. Nemusí si tim procházet znovu ikdyž spolu s Marcusem nejsou tak ty správy jí hodně naštvou.
Nevšimli si ze jsem vzhůru a to byla výhoda. Slyšel jsem jak řekl že jí má víc než rád a to mě dostalo nejvíc. To už jsem zakročil. Nenechám aby si zničila život.

"Co že si udělal?!" Vyštěkl jsem naštvaně.
"Nic" řekl rychle a vyděšeně se na mě podíval.
"Čekal bych to odkohokoliv ale od tebe ne. Tohohle už si vitrpěla dost!" Opravdu. Čekal jsem že když se k ní choval tak mile že se tohle nestane.
Vstal jsem a odešel odtamtud. Šel jsem rovnou k Terce do chatky ale tam nebyla. Napadlo mě že bude u rodičů tak jsem se vidal na druhou stranu tábora. Prošel jsem okolo naší chatky a šel dál. "Neřikej jí to" ozvalo se zamnou. "Proč?! Aby byla naštvaná ještě namě!" Vyštěkl jsem nastvaně . "Prosim já jí to řeknu ale ..." "ale co?! Ona není jako každá. Ona si timhle už prošla a ja nechci aby se to stalo znova." Vyštěkl jsem znova. "Tak mi pravdu řekni ty. " řekl trochu viděšeně. "A co chceš slišet? Že Petra a Jirka jsou naši rodiče nebo že Adam je náš bratranec nebo co ještě?!" Vyštěkl jsem znovu. "Cože?" Nechapavě se na nás koukal. "Co si na tom ku*va nepochopil? Hlavní vedoucí jsou naši rodiče." "To chápu ale proč to teda tajíte? To nechápu" "protože když by všichni věděli že tu máme rodiče tak by nám pořát jen řikali že máme nějaky vihody atd."
Jen se namě vyjeveně a zároveň smutně díval.
"Co se děje" ozval se najednou Terčin hlas vedle nás. "No...já chtěl bych s tebou mluvit" předběhl mě Marcus. "No tak si dej bycha" řekl jsem naštvaně a otočil se na Terku. "Jinak už to ví a jenom díky mobilu.." "cože jak? Kdo ? Kdy ses to dozvěděl?! Že si to nepře...." nedořekla to ale Marcus pochopil o čem mluví a pokýval hlavou na souhlas.

Pohled Terky
"To si děláš srandu?! To jako normálně lezeš někomu do mobilu?!" "Ne... já nech mě ti to vysvětlit. " "a co? To že mi lezeš do mobilu a čteš si sms mezi mnou a mím bratrem?" Byla jsem strašně naštvaná. Ale ovládala jsem to. "Ano. Přesně to." Všichni co okolo nás předtim stali uz tam nebyli.
"A co mi k tomu chceš říct? Že ani tady nemůžu mít soukromí?" "Ne já jen jsem chtěl vědět s kym si píšeš a kdo je ten co ti vykouzlil tak krásný úsměv včera na tváři ale měla si ho pojmenovaného jako můj život tak jsem se podíval. Jinak bych to nedělal. Zjistil jsem že to byl tvůj brácha a chtěl jsem mobil zase vrátit spátky ale byla tam sms která mě dostala. Ptotože mě si řekla že tu taťku nemáš ale v tý správě bylo něco jiného. Chtěl jsem vědět proč jsi mi to nechtěla říct a tak jsem se tě chtěl dneska na to zeptat ale tvůj brácha byl rychlejší. Všechno mi řekl a vysvětlil no a já se ti teď chtěl jít omluvit.." řekl provinile
"Teď už to víš takže mě nech." Řekla jsem naštvaně. Otočila jsem se a šla k chatce. On mě zastavil tím že mě chytl za ruku. "Prosím že mi to odpustíš" sklopil pohled k zemi. Nic jsem mu na to neodpověděla. Jen tam stála. Mám mu odpustit? Ja nevím timhle mě naštval fakt hodně ale zase já ho miluju. Já nevím fakt nevím. "Já nevim" zmohla jsem se na odpověď. "Prosím já... nic bych si nepřál teď zrovn víc."

Tak co? Má mu odpustit?ale fakt bych to potřebovala poradit😂
Tex

Tábor s M&MKde žijí příběhy. Začni objevovat