Vzbudila jsem se ve své chatce. Vedle mě seděl Matt. Už byl vzhůru. Nejdřív jsem netušila co je.... ale pak jsem si vzpoměla n včerejší noc. Začali mi téct slzy po tvářích. Matt si všiml že jsem vzhůru a vtáhl si mě do obětí. "Shhh neplakej. Už ti nic neudělá" hladil mě po zádech. "Je to stejné... jako.. jako tenkrát" vzlikla jsem. "Zase jsem přišla o osobu kterou jsem milovala." Vzlikla jsem. "Já vím jaké to je. Ale musíš být silná. Ještě 4 dny a už ho neuvidíš." Usmál se na mě. "A teď pojď na snídani" kývla jsem na souhlas, vstala a šla se převliknout. Matt zatím vyšel ven a pockal na mě. Oblíkla jsem si:
A šli jsme. V jídelně jsem si sedla sama do rohu k vedoucím. Dala jsem si jogurt a čaj... Po jídle jsem pomohla taťkovi s hrou a mamce z obědem... sledovala jsrm jak hrají a mají bezstarostný život.
Po jidle sem s mamkou dělala p Nějakou připravu na hru.
V té hře byli zapojeni i vedoucí takže jsem musela taky hrát. Byla jsem s Májou na jednom stanovišti, a povídali jsme si. U nás museli splnit úkol že si stoupli do kroužku chytli se za ruce a měli tam jeden provaz ve tvaru kruhu a museli ho přes sebe přetáhnout... (snad chápete) Vše bylo ok dokud nepřišel náž tým... Měli hotovo a zbývalo jim ještě 1 min aby mohli odejít. No a Marcus toho využil aby semnou mohl mluvit. Klekl si ke mě a chtěl něco říct, ale uviděl nás Matt a tak si mě k sobě zavolal za což jsem mu byla vděčná. Měla jsem v očích slzy tak jsem zamrkala abych je zahnala. Matt mi řekl že pokud nechci tak tak že ho mam 'odkopnout' aby semnou nemluvil...
Po hře jsem byla v chatce. Přišel zamnou. Nejdřiv jsem nevěděla že tu je ale pak si ke mě klekl. Rychle jsem zahodila knížku. Lekla jsem se když jsem dozvěděla kdo to je. Po tváři mi stekla slza. "Co se stalo? Proč se mi vihýbáš a vždy když s tebou chci mluvit utečeš mi" zeptal se... Neodpověděla jsem a jenom si setřela slzu. Přistoupil ke mě a chtěl něco říct. Vzlykala jsem. "Přestaň a odpověz mi" řekl přivětivě. Stále jsem mlčela a on na mě vyštěkl az jsem se ho začala bát. "Tak řekneš mi to?" Klepala jsem se. "Promiň já jsem nechtěl jen mám prostě o tebe strach" už jsem chtěls něco říct ale otevřeli se dveře a stál tam Tinus a Matt. Rychle jsem se k nim rozeběhla a schoulila se u Matta v náruči.
"Ať... ať jde pry...pryč prosím" vzlykla jsem Mattovi do hrudi. Mac mě asi slyšel a tak odešel ale Tinuse si odtáhl sebou. Neřešila jsem to. "Tery nemusíš s nim mluvit, ani nic jinýho ale já taky nepřijdu vzdycky když bude u tebe. Nejlepší by bylo kdyby si mu řekla všechno a on by se přestal ptát. Třeba by ti to vysvětlil. Vždyť ho přeci miluješ ne? " "ano miluju ale ty nevíš jak to bolí. Vždycky když se na něj jenom podívám tak vydím tu chvíli" "Já tě chápu ale tohle taky nejde. Nemůžeš se utápět ve smutku protože on je debil kterej si tě nezaslouží" "děkuju" zašeptala jsem nakonec a pak se šla převlíct. :
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
A šla na oběd...
Pohled Mace Chci vědět co s ní je! Co se stalo?! Ale vždy když se jí zeptám uteče mi a začne brečet nebo vzlykat.
Po hře jsem sel k ní na chatku. Seděla na posteli a četla si. Nevšimla si mě. Klekl jsem si k ní a chytl jí za ruku. Lekla se a když si vsimla že jsem to já. Stekla jí slza a ona se zadívala do země. Rukou sem jí slzu setřel."Co se stalo? Proč se mi vihýbáš a vždy když s tebou chci mluvit utečeš mi" zeptal jsem se. Nic mi na to neřekla jen jí stekla další slza. "Rekni mi to". Nic neřekla jen začala vzlykat. "Přestaň a řekni mi to" stale jsem se snažil být přívětiví. Mlčela. Už dost je to moje holka! Ona mi to řekne! Měl jsem v tu chvíli strašnej vstek že má tajemství nebo něco takovího. "Tak řekneš mi to?!" Vyštěkl jsem. Lekla se a začala se klepat. "Promiň já jsem nechtěl jen mám prostě o tebe strach" ne nechtěl jsem aby se mě teď bála. Už něco chtěla říct ale dovnitř vešel Matt a Tinus. Sakra! Musí sem přijít zrovna teď?!! Rychle vstala a rozeběhla se k nim. Schoulila se u Matta v náruči. Tak moc bych si přál být na jeho místě. Chtěl bych vědět co se děje. Proč je tak odtažitá ... co jsem udělal.
"Ať... ať jde pry...pryč prosím" slyšel jsem jak vzlykla. No tak jsem rači odešel ale Tinuse sem vzal sebou on mi třeba řekne co se stalo. Vytáhl jsem ho před chadku a začal. "Co jí je?!" "To bys měl vědět ne?!" Ospověděl mi stejně naštvanym tónem. "Já? Jak bych to měl vědět?! Ona mi to neřekla. Prostě semnou nemluví a já nevim proč!" Zařval jsem já. "Tak ty nevíš?! Tak to že si jí podvedl je nic?! O tom nic nevíš?! Aspoň kdyby jsi to přiznal. Brácha." Zarval na mě a pak šel spátky do chatky. C-cože? Jak jsem jí podvedl? Kdy? Co? Nechápavě jsem hleděl na dveře kterými odešel.
Šel jsem k nám do chatky. Lehl jsem si do postele a koukal do stropu. Přemíšlel jsem nad tím jak s ní mluvit abych se dozvěděl co se stalo... jak jsem jí podved.
Na obědě si sedla mezi vedoucí takže nebyla možnost.
Ahoj všichni chtěla jsem se zeptat mě se ukazuje že ty kapitoli nejdou po sobě tak jak mají tak jestli to máte stejně? Diky za odpověď Tess
