Stál tam Marcus.
"Potřebuješ něco?" zeptala jsem se s falešným úsměvem. "pravdu" odpověděl "c-co?" nechápavě jsem na něj pohlédla. "co se děje proč jsi utekla s kým sis to volala a taky proč jsi brečela" řekl a přistoupil blíž. "ehm... no...to... byla to kamarádka"odpověděla jsem na jednu z otázek "a dál?" "no... to... to vědět nemusíš" odpověděla jsem a doufala že mi to vezme. "ne chci vědět co se stalo a proč jsi brečela" "p-proč" "protože mi na tobě záleží a nechci aby jsi byla smutná. Takže o čem jste se to bavili? co se stalo před lety?" chytl mě za ruce. "prosím" dodal. "dobře" kývla jsem a povzdychla si. Otočila jsem se a šla spátky do chatky. Sedla jsem si na postel a zadívala se do země. Vedle mě se prohla postel a Marcus mě začal hladit po zádech. a tak jsem spustila. "bylo... bylo mi 8 a byla jsem doma jenom s bratrem jenomže ne s tim kterého znáš" Začali se mi hrnout slzy do očí. " večer jsem měla hlad a on mi chtěl udělat palačinky ale neměl vajíčka tak... tak jsme šli do krámu a když jsme platili tak....." začalimi téct slzy proudem. "tak dovnitř vtrhli ozbrojení muži a pak... když se s nimi snažili domluvit jeden z nich vystřelil a ta... ta kulka zasáhla Ryana a.." zabořila jsem hlavu Marcusovi do hrudi a brečela. Nikdy jsem to nikomu neřekla. Ví to jenom rodina.
"Shhhh neplakej" hladil mě po zádech. "proto.... proto sem utekla já lekla jsem se když jsem uviděla zbraň" "to je dobrý shhhhhh už neplakej" hladil mě po zádech. "děkuju" "není zaco" odtáhl se a setřel mi slzy.
Sedděli jsme v tichosti a jenom na sebe koukali.
Opatrně a né moc jistě jsem k němu natáhla ruku a on si toho všiml. Za ruku mě chytl a já mu hlavu položila na rameno. Hladil mě prstem po ruce a mě to bylo příjemné. Byla to úžasná chvilka. Najednou promluvil. "Můžu mít otázku? Ale musela by si na ní odpovědět popravdě" odtahla jsem se a sedla si naproti němu. Pak jsem kyvla na souhlas a řekla"ale bude jenom namě jestli ti odpovím. "Chvilku se na mě jen tak díval a já nejistě na něj. Pak nakonec řekl"líbim se ti?" Ta otázka mě zazkocila. Nejdřív jsem bevěděla jestli vůbec odpovědět ale pak nakonec " no... když řeknu ne raní tě to abudeš na mě naštvaný, když řeknu ano tak se zase budeš smát takže nevím co ti na to mam odpovědět" sklopila jsem hlavu k zemi. Bradu mi okamžitě chytl mezi ukazováček a palec. Nadzvedl ji a podíval se ni do očí."Ne nebudu slibuju. A ne neraní. Jen mi to prosím řekni."
Kývla jsem na souhlas a hlavu znova sklopila.
Objal mě. Já jsem mu hlavu zabořila do hrudi a poslouhala tlukot jeho srdce který mě uklidňoval. "Ty mě taky. Miluju tě" zašeptal mi do ucha a dal mi polibek do vlasů. Silně jsem ho objala a dala mu malou pusu. Jenže když jsem se chtěla odtahnout nedovolil mi to.
Znovu mě políbyl a pak objal.
ještě chvíli jsme tam takhle seděli ale pak musel odejít na zbytek hry.
Večeře byla v pohodě. Tentokrát jsem si ale sedla k Mattovi Macovi a Tinusovi ke stolu.
Po jídle jsem si sedla k táboráku a vedle mě Mac. Asi jsem usnula protože sem se probudila v chatce.
Tess
