3

119 5 0
                                    

Ráno jsem se probudila, chvíli mi trvalo než jsem si uvědomila kde jsem a co se stalo. Martinus. Bar. A-a.. Znásilnění... Ano znásilnění.. Pomalu jsem vstala a oblékla si své oblečení. Vše jsem dělala v úplné tichosti, ale nestačila má maximální tichost na to aby se Martinus nevzbudil. Pomalu se otočil z boku na bok ve své velké posteli a já sebou trhla. Ale naštěstí spal dále. Cítila jsem se hrozně. Špinavě a zneužitě. Pomalu jsem došla k jeho stolku kde leželo nekolik papírku. Na papírcích byly napsaná různá slova. Bolest, strach, tma, vzduch... Slova nedávala smysl. Chvíli jsem tak přemýšlela než mě vyrušil něčí hlas. "Proč se mi hrabeš ve věcech?" Lekla jsem se... "P-promiň.." Omluvila jsem se a bála jsem se jeho reakce. "V pořádku princezno". Řekl a usmál se na mě. Jeho úsměv byl tak, tak upřímný. Až se mi tomu nechtělo věřit. Proč mi vůbec říká princezno a usmívá se na mě? Po včerejšku... Vstal z postele. Měl na sobě pouze boxerky. A šel směrem ke mě. Zvedla jsem ruce a chránila jsem si obličej, protože jsem nevěděla co čekat. On mě akorát objal a políbil do vlasů. "Mě se nemusíš bát". Prohlásil a objal mě kolem pasu. "No to nevím, po včerejšku.." Prohlásila jsem a čekala jsem facku. Ale nic se nestalo, skoro jako by mou odpověď ignoroval. Odtáhla jsem se "už bych měla jít". "Budeš moct jít až tehdy když mi dáš pusu." řekl a usmál se sladce. Naklonila jsem se k němu a dala jsem mu falešnou pusu.

***

Když jsem přišla domů tak tam nikdo nebyl. Šla jsem do svého pokoje, sedla jsem si na svou postel a vstřebávala to co se stalo. Proč zrovna já? Propukla jsem v pláč. Mé vzliky byly čím dál tím hlasitější.

Když jsem se uklidnila, napustila jsem si vanu. Svlékla jsem ze sebe oblečení a pomalu si vlezla do vany. Celá koupelna voněla po vanilce. Vstřebávala jsem tu krásnou vůní, klid a čistotu. Párkrát jsem se ponořila pod vodu a zkoušela jsem jak dlouho vydržím. Musím vám říct, že mám špatnou kapacitu plic. Vydržela jsem to ledva 30 sekund. Po několikátém ponoření jsem už jen tak ležela vr vodě a prohlížela jsem si celou koupelnu. Můj zrak se zastavil na žiletce. Byla to obyčejná Žiletka na holení. Vzala jsem ji do ruky a pozorovala ji. Po chvíli pozorování oné věci mě napadlo, jaké by to asi tak bylo se pořezat?
Mám k tomu vůbec důvod? Znásilnění...

Ten Pravej? CZ [Martinus Gunnarsen] Kde žijí příběhy. Začni objevovat