Ten Pravej? CZ [Martinus Gunnarsen]

9

O týden později...

***

Za tu dobu se mi toho stalo docela dost. Byla jsem na večeři s Marcusem, dost jsme se zbližili. Asi ho miluju... Ale je tady jeden velkej problém Martinus za tu dobu mě znásilnil dvakrát. Chtěla jsem to říct Marcusovy, alr měla jsem strach. Co když by mě považoval za kurvu? To bych už nezvládla. S mámou jsme si to vyřikali, nakonec mohu zůstat doma. Když mi volala tak byla jenom opilá. Dnes má přijít Martinus ke mě domů. Dnes to chci všechno ukončit. Už bylo na čase, že? Hned po tom co odejde Martinus tak půjdu za Marcusem a řeknu mu co k němu cítím.

***

Jsem připravená a teď už jenom čekám na Martinuse. Měl by tady být každou chvíli. Zatím jsem si prohlížela instagram a různé sociální sítě. Zvonek. Seběhla jsem dolů otevřít. "ahoj" pozdravil mě Martinus. "čau." odsekla jsem. "pojď dovnitř."
Otevřela jsem dveře a odstoupila od nich. Martinus vešel dovnitř. "co budeme dělat?" optal se mě Martinus s úsměvem na tváři. "můžeme si povídat." navrhla jsem. "to zní dobře." řekl a namířil si to do mého pokoje. Šla jsem za ním. Když jsme byly v pokoji skočil na moji velkou postel a poklepal na místo vedle sebe. Sedla jsem si a on mě vzal a položil mě na svou hruď. Slyšela jsem jeho tlukot srdce. Bylo to příjemné?... Nevím, nevyznám se ve svých pocitech... "proč máš v pokoji ty lístečky? Co znamenají?" vzpomněla jsem si na lístečky na jeho stole. "každý ten lísteček má svůj význam, jsou to moje myšlenky." řekl a začal mě hladit po rameni. Bylo to příjemné. "a proč jsem ještě neviděl tvoji matku?" řekl a dal mi pusu na nos. "matka je alkoholička, je málo kdy doma."... Řekla jsem smutně. "aha to mě mrzí." řekl a objal mě silně. Cítila jsem se v bezpečí.

Nějakou dobu jsme si jen tak povídali a bylo to fajn. Přišel mi teď úplně jinej. Lepší a hodnější. Asi ho začínám mít ráda. Je to správně? Asi ne...

"už budu muset jít." řekl Martinus a pohladil mě po ruce. "achjoo, nechoď." "neboj, ještě přijdu." řekl sladce a šel směrem ke dveřím. Stala jsem u dveří a čekala jsem až se obuje. Když se obul tak se ke mě nahnul a opřel své čelo o to mé. Dělilo nás jenom pár centimetrů. A po chvíli těch pár centimetrů přerušil a začal mě líbat. Bylo to poprvé co jsem spolupracovala. Poprvé to bylo tak pravé. Užívala jsem si tu chvíli. Chtěla jsem víc a víc, ale on se po chvíli odtrhl pro kyslík. Podíval se na mě a usmál se. "tak ahoj Vaness" rozloučil se a už tam nebyl.