I když to bylo prakticky jen pár hodin, nikdy jsem tak dobře nevyspala! Vyhřívat se v objetí Davidova těla bych mohla snad na věky věků pořád! Je to příjemnější než polštářek, hřejivější než peřina. Škoda jen když se probudím, zjistím, že ležím na mokré studené trávě prakticky sama. A kdyby nebylo mých přátel vedle mě, asi bych si po chvíli vážně začala myslet, že to byl jenom sen!
Angela: ,,Kde je David?"
Michaela: ,,Em no...to já úplně přesně nevím...snad tam...možná na tom místě jako každý pátek obvykle:"
Angela: ,,To mi vůbec nedává smysl."
Martin: ,,Angelo, přestaň to řešit, ty víš, že ti to myšlení moc nedělá dobře. Ještě provedeš nějakou hloupost."
Angela: ,,Martine! Ty jsi přece jeho bratr! Jak to že nevíš, kde je?"
Martin: ,,Vím a mohl bych ti to říct, ale obávám se, že by se ti to nelíbilo."
Angela: ,,Tu starost si klidně ušetři!"
Ester: ,,Angelo, Martin má pravdu. Opravdu se radši o to nezajímej, však on se do večera zase vrátí."
Angela: ,,Vůbec vás nechápu. Vy přede mnou něco tajíte!"
Všichni se najednou na potvoru odmlčí.
Angela: ,,Hele, víte co! Jestli mi to teda nechcete říct, zjistím si to sama!"
Ester: ,,Co tak naléháš najednou?"
Angela: ,,Chtěla bych mu něco říct."
....................................................................................................................................................................
S únavou vpadnu domů. Vyzuji si své promočené boty a okamžitě hned vpadnu na postel do hlubokého spánku. To že se dnes nikdy tak dobře nevyspala, byla lež nebo spíše jenom krátkodobý efekt, když David byl vedle mě. Ihned jak zavřu své oči, zmocní se mě nepřekonatelný strach, takový, že se mi v tu ránu začnou ježit chlupy!
Obludy,
co přišli z pekla,
nekompromisně se vzkřišujíce kolem mě.
Růže zvadla,
láhev přetekla,
vysávají mě pohledem.
Krev,
jako ten nejprudší jed,
sžíravá kyselina,
co se dere, bouří, vře uvnitř mě,
nikdy nezapomene, na to co se stalo,
dusí mě.
Hoří plamen,
voda do něj mlátí,
Stále nechce zhasnout.
Zavražděná máš býti jen pro něčí chtíč,
Nikdo ti k tomu nemá už co říct.
Pro laskavé pohlazení,
máš býti pronásledovaná,
Pro svou životní lásku,
Pro kterou bys život obětovala.
Stále vzplává,
stále hřeje,
stále hoří.
YOU ARE READING
Murderess of Killers (Vražedkyně Vrahů)
FantasyJsem zabiják, co přichází z nebe, mocnosti dobra třeste se. V temném jezeru si své ruce smáčím, Ve snaze zbaviti se hříchu, krve. Doufám, že se na můj prohřešek brzy zapomene. Vytí oblud za svými zády slyším. Píseň, Kterou doufám, že už snad nikdy v...