Shattered Memories... [Zrušeno]

2

Pohled Nightmare Foxyho

Všichni náhle věnovali pozornost zlatavému medvědovi. Já taky.

„Takže, každý večer se zde objeví dítě. Naším úkolem je dostat se k němu a zabít ho za jakoukoliv cenu."

„Proč, smím-li se ptát?" zeptala se liška.

„Je to prostě náš úkol, jasné?"

Všichni jsme přikývli.

„Dobře. To bude prozatím vše. Zatím se můžete všichni seznámit."

Pohled Nightmare Fredbeara

Nesmím jim říct, proč ho mají zabít. Kdybych jim to vysvětlil, mohli by se jim vrátit vzpomínky na ní. Hlavně jemu. A to nesmím dovolit...

Pohled Ballory

Když otevřeli druhou krabici, byla tam liška podobná Lolbitovi. Měla místo oranžové barvy růžovou a jeho oči byly žluté jako u normálního Foxyho.

„Ahoj, jsem Funtime Foxy" představil se.

„Ahoj, já jsem Circus Baby a tohle je Yenndo, Bonnet, Lolbit, Ballora a Minireny" představila Funtime Foxymu Baby nás všechny.

„Těší mě" řekl Funtime Foxy a usmál se.

„Jinak tvé místo ve dne bude na pódiu se mnou, Ballorou a ještě s jedním nováčkem. V noci budeš vedle Ballory a Minirenami ve Funtime Autodoriu" řekla Baby a Funtime Foxy přikývl na souhlas.

Pak otevřeli poslední krabici a v krabici byl Freddy s králíkem místo pravé ruky.

„Ahoj, jsem Funtime Freddy a toto je Bon-Bon" představil se a poté představil i toho králíka na své ruce.
Funtime Freddy vypadal jako normální Freddy, ale byl bílý s nádechem růžové a fialové barvy s modrýma očima a Bon-Bon vypadal jako Bonnet, ale byl modrý s červenou mašlí a tvářemi a jeho oči byly fialové.

„Ahoj, já jsem Circus Baby a tohle je Yenndo, Bonnet, Lolbit, Funtime Foxy, Ballora a Minireny" představila nás zase Baby. „Tvé místo bude ve dne na pódiu společně se mnou, Funtime Foxym a Ballorou a v noci budeš v Breaker Room" řekla Baby a Funtime Freddy přikývl.

Pak jsme si všichni povídali. Každý měl různé dotazy a Baby na ně s radostí odpovídala. Pak se ozval zvláštní zvuk a všichni utekli... Všichni až na mě...

„Proč neutíkáš jako ostatní...? Skoro všichni mě tu znají a bojí se mě..." řekl hlas, který jsem neznala.

„A proč se ty neukážeš? Já z Tebe nemám strach..." řekla jsem, ale popravdě jsem měla trochu strach.

„Nevypadám nejlépe a Tebe bych vystrašit nechtěl..." řekl.

„Co jsi vůbec zač? A proč nechceš vystrašit zrovna mě?"

„To ti nemohu prozradit. A co se druhé otázky týče, mám pro to vlastní důvody."

„Ehm... Dobře..."

„Fajn, já už musím..." řekl ten hlas a odešel.

Ještě chvíli jsem tam stála a přemýšlela nad tím, co se právě odehrálo. Netuším, kdo ten cizinec byl, ale jedno vím určitě - neviděla jsem se a ním naposledy...

Zdravím všechny! (Tedy pokud to ještě někdo čte.)
Omlouvám se všem za svoji neaktivitu. Nejde o to, že by mě to nebavilo nebo bych nevěděla jak dál (právě to je naopak), ale nemám čas... Ale chtěla bych vám alespoň tento a příští týden vynahradit, jelikož to vážně nebudu moc aktivní. Ale po příštím týdnu bych zase mohla být více aktivní!
Doufám, že se vám kapitola líbila ☺️ Můžete zanechat komentář nebo vote, pokud ano.
A já se na vás budu těšit u další kapitoly. Tak zatím! 🖤

(522 slov)