Shattered Memories... [Zrušeno]

6

Pohled Ballory

„...Je ti vše jasné?“ zeptal se mě.

„Ne tak docela.“

„Co tím myslíš?“ podezřívavě na mne pohlédl.

„Plán mi je jasný... Jen by mě zajímalo tvé jméno. Teda, pokud Ti to nevadí...“

„...Ennard.“

„Ty mi vážně věříš jen tak?“

„Připomínáš mi jednu dobrou kamarádku... Proto ti věřím...“

„Dobře, chápu Tě. Děkuji za důvěru. A neboj se, s plánem mi též můžeš věřit,“ odpověděla jsem a Ennard zmizel. Doufám, že všechno vyjde bez problémů.

Po nějaké době jsem všechny zavolala a ujistila je, že „on“ již odešel. Nesmím jim prozradit jeho jméno, mohli by tušit, že jsem s ním hovořila. A to nechci. Alespoň teď ne. Až později, kdy se plán dostane do oběhu a bude se blížit ke konci. Pak jim to mohu říct.

„Takže, když jsme se znovu sešli, díky Balloře, musíme vymyslet plán, jak se noční hlídačky zbavit,“ pověděla nám Baby.

Všichni sklopili své zraky a uzavřeli se do svých myšlenek, aby vymysleli nějaký plán náhle se však ozval Funtime Freddy.

„Proč se jí vůbec chceme zbavit?“

„Tahle dívka se mnou chodila na základku a docela dost zničila jedné mé bývalé kamarádce reputaci a přebrala ji dokonce kamarádky. A docela dost nalhávala všem, to uměla že všeho nejlépe. Takový lidé tu nemají, co dělat!“

Náhle se mi rozsvítilo. Vím, kdo je v těle Baby.

„Jessie..?“

Baby se na mě zvláštně podívala. Asi přemýšlela.

„Jak to víš?“

„To jsem já... Lucy Jason, pamatuješ si mě?“

Baby na mě nevěřícně pohlédla.

„To snad není možné, moc mě mrzí, že jsem tě tenkrát opustila. Teď dostaneš svou pomstu... Máš nějaký plán?“

„Samozřejmě...“

Všichni mi náhle věnovali pozornost.

„Tak ven s ním...“

Pohled Nightmare Foxyho

„Takže, mohl by jsi nám říct svůj názor?“ zeptala se Mangle, když jsme byli ve skříni. Překvapivě jsme se sem vešli všichni.

„Jistě,“ začal jsem, „mám pocit, že ho znám. Nevím jak ani proč, ale prostě mám takový pocit. A přijde mi že něco tají a nechce nám to říct, pravděpodobně to ví jen Nightmarionne, Nightmare a PlushTrap.“

„S tím tajnůstkářstvím s tebou souhlasíme,“ přiznal se Bonnie a všichni přikývli.

„Dobrá, ještě něco, co byste chtěli ode mně vědět?“

„Všichni zarytě mlčeli a zdálo se, že Mangle něco potřebovala, ale nic neodpověděla.

„Když něco budete chtít, kdykoliv za mnou přijďte,“ usmál jsem se a všichni odešli a já sám zůstal v šatníku. Zajimalo by mě, jak se nám podaří zbavit se toho dítěte. Také bych rád věděl, proč po jeho smrti Fredbear tolik prahne. Nemá snad v plánu nějakou pomstu?

Zdravím všechny čtenáře u nové kapitoly! Jelikož dnes mám svátek, rozhodla jsem se Vám dát dárek v podobě další kapitoly! Doufám, že jste rádi. 😉
Mimochodem, jak se máte? A jaký máte názor na vyvýjející příběh/postavy? A ano, vím, že se postavy dost znají, ale to je právě náplní tohoto příběhu - chtěla jsem, aby se většina postav znala.
Každopádně, doufám, že se Vám dnešní kapitola líbila. Můžete zanechat vote či nějaký komentář.  A já se na vás budu těšit u další kapitoly! Čauky~! 💕

(502 slov)