Texting With Magcon Boys *CZ STORY*

10.část

Dneska ráno jsem se probudila, protože jsem slyšela hlas, jak mě budí.

,,Eldo vstávej! Dneska je velký den, neboli náš poslední den v tomto domě," jeho hlas zněl smutně, ale také šlo slyšet, že to nechce dát znát.

,,Matte, dneska v noci jsem skoro vůbec nespala. Nech mě prosím spát," mumlala jsem do polštáře.

,,Eli, je deset, takže vstáváme," povzbuzoval mě. Ale když viděl, že se ke vstávání nemám, tak na mě skočil a lehl si na mě.

,,Matte!! Slez ze mě!" křikla jsem na něj.

,,Neslezu, dokud neslíbíš, že vstaneš."

,,Dobře, dobře. Slibuji," slezl ze mě a když se na mě podíval, tak jsem na něj ukázala skřížený ukazováček a prostředníček. On se jenom uchechtl, přišel ke mně a hodil si mě přes rameno. ,,Matteeeeeeee!!!!" křičela jsem na něj. On se jenom smál a už jsem byla v kuchyni.

,,Ahoj Eli," řekl kluci sborově a vůbec je nezajímalo, že mě má Matt na rameni. Jenom Nashovi to vadilo, tak k nám přišel, sundal mě z Mattovo ramene a nesl mě jako princeznu. Opatrně mě položil na židli, jako bych byla z porcelánu, a potom si sedl vedle mě.

,,Tak co na dnešek plánujete, když jste tady poslední den?" koukla jsem po všech a smutně se usmála.

,,Hele netvař se tak smutně, vždyť jedeš s námi," zářivě se na mě usmál Johnson.

,,Já nevím, jestli můžu, budu se muset zeptat Lukyho," pokrčila jsem rameny.

,,Tak mu zavolej," mrkl na mě Matt a já se tedy zvedla a šla jsem nahoru do pokoje pro telefon. A aby mě kluci neslyšeli, tak jsem tam zůstala a šla volat bráchovi přes FaceTime.

,,Ahoj Eli co potřebuješ?" zářivě se usmál.

,,Ahoj brácha. Víš.. No.. Oni kluci odjíždějí a já bych chtěla jet s nimi, tak jestli můžu?" kousala jsem se zevnitř do pusy.

,,Ale vždyť já už ti to dovolil," mrkl na mě a zasmál se.

,,Cože?" hodila jsem nechápavý výraz.

,,No, kluci mi už volali a já to dovolil," pokrčil rameny.

,,Bože! Děkuji, jsi ten nejlepší brácha na světě!" poslala jsem mu vzdušnou pusu. ,,No nic brácha, já jdu za těmi potraty, ať tam nic nevyvedou. Měj se krásně," mrkla jsem na něj. ,,Jo a zařiď mi, prosím, školu," usmála jsem se na něj nevinně. Ani nevím proč. Vždycky když něco potřebuji, tak se takhle usměju.

,,Nemáš zač a neboj se, všechno je už zařízené," mrkl na mě a típl to.

Šla jsem tedy dolů za kluky a oni se tvářili tím výrazem, co říká 'tak co?'

,,Bože kluci, nehrajte tady na mě, že nevíte, co řekl," zasmála jsem se.

,,Ale on slíbil, že ti to neřekne," vypískl Shawn a běžel mě obejmout ,,Já jsem tak rád, že můžeš," pořád mě držel v objetí. Jen jsem se zasmála a objetí mu opětovala. Hned jak se ode mě odlepil, tak na mě skočil Hayes.

,,Děkuji bohu, že můžeš," mumlal mi do ramene a já ztrácela balanc, takže mě Nash zezadu podržel, abych nespadla. Potom, co jsem se se všemi objala, jsme si začali povídat.

,,A co vlastně dneska budeme dělat?" konečně jsem se zeptala.

,,No, to je na tobě, jestli chceš poslední den strávit tady doma, nebo jít někam ven," pokrčil rameny Tay.

,,Guys, když ono prší," posmutněla jsem.

,,Tak pojeďme do AquaParku," zatleskal šťastně Matt.