Texting With Magcon Boys *CZ STORY*

18.část

Eliin pohled

Probudila jsem se v sedm. Nemůžu spát, když nejsem u Toma a nevím, co se s ním děje.

Vymanila jsem se z Camovo objetí a šla dolů do kuchyně. Očividně jsem byla první vzhůru. Nečekaně. Udělala jsem si toasty. Najedla jsem se, převlékla se do obyčejných černých legín, bílého trička které mi dal Tom a jeho Calvin Klein mikiny. Miluju tu mikinu a nosím ji fakt často. Navíc Tom má rád, když ji mám. A co kdyby se probudil, že jo?

Udělala jsem si drdol a vykonala ranní hygienu. Nemalovala jsem se. Přeci jdu jenom do nemocnice. A teď mi to došlo. Musím jít pěšky. Arghhhhh.

,,Co ty tady?" zasmál se někdo za mnou, když jsem si dělala pití.

,,Jedu za Tomem. Nemůžu spát s pocitem, že on umírá a já se jenom valím a nic pro něj nedělám. Chci aspoň u něj být a povídat mu moje nezajímavý kecy," uchechtla jsem se.

,,A to jdeš pěšky?" zeptal se udiveně.

,,No, řidičák nemám, takže mi nic jiného nezbývá," usmála jsem se a otočila se na něj.

,,Je tam zima! Já tě odvezu," uculil se.

,,To nemusíš Nashi. Já klidně půjdu pěšky a ty jdi spát," usmála jsem se na něj a šla pro papír a začala jsem tam psát vzkaz.

,,Napiš, že jsem jel s tebou," mrkl na mě Nash a já protočila očima.

Ahoj kluci♡
Omlouvám se, že jste zamnou přijeli a já s vámi netrávím čas.
Ale musíte mě pochopit.
V nemocnici mi umírá můj nejlepší kamarád, takže jedu za ním.
Stejně nemůžu spát.
Mám vás všechny do jednoho ráda a určitě s vámi tady strávím ještě hodně času♡
Miluju Vás♡
Vaše Elda♡

PS: Nash trval na tom, že mě odveze *protáčím očima*
Takže tady taky není.

Pa♡

,,Heeej?!" ozval se Nash potom, co si to přečetl.

,,No co. Já ti říkala, že tě tam nepotřebuji. A navíc nevím, co tam budeš dělat, když já budu ležet u Toma a povídat mu," protočila jsem očima.

,,Budu balit sestřičky," zasmál se. Já dostala obrovský výbuch smíchu.

,,Blbče," bouchla jsem ho do ramene. ,,Ehm, Ehm," odkašlala jsem si. ,,Milý Nashi, mazej se převléknout, nebo půjdu fakt pěšky," mrkla jsem na něj a on už běžel do pokoje. Zasmála jsem se tomu a sedla si na gauč. Už jsem vám někdy řekla, že miluji náš gauč? Ne? Tak teď vám to říkám, protože je to ten nejpohodlnější gauč, na kterém mám skvělé vzpomínky. Tak a teď si představte, že o tomhle vám povídám hodiny a hodiny. Neumíte si to představit? Tak začněte litovat Toma.

,,Můžem?" usmál se Nash, když přišel už převlečený a já jen přikývla.

Šli jsme do Lukyho auta, protože proč jet dodávkou když jsme dva? A navíc si myslím, že za námi kluci přijedou. A snad se Luky nebude zlobit. Říkal mi, že možná zase někam odletí, protože cituji; já tam s těmi kretény nevydržím dlouho *smích*. Ano tohle řekl a potom se smál. Ale já ho chápu, protože pro mě je to občas taky těžké. Možná proto jsem nechtěla, aby přiletěli. Ale teď už je to jedno. Už jsou tady a bůh ví, kdy odletí.