Texting With Magcon Boys *CZ STORY*

12.část

O týden později

Eliin pohled

Na pokoji jsem sice byla s Hayesem, ale stejně jsme oba dva trávili nejvíc času u kluků. Konkrétně u Nashe a Camerona. Občas jsme tam i přespali, až na to že Hayes spal na zemi. Ale Nash ho občas nechal u sebe v posteli. Kdežto já vždy spala u Cama v posteli.

Matt se se mnou pořád nebaví. Nevím, jestli je to tím, že se stydí, za to co udělal, o čemž silně pochybuji, nebo proto protože je naštvanej. Třeba mě fakt miloval, ale já nedokázala jeho lásku opětovat. Na začátku ještě jo, ale jak mi Nash řekl o tom, že Matt lže a Cam to potvrdil, jakoby ho moje srdce vytlačilo z části láska do části kamarád. Ano, pořád ho beru za kamaráda, ale on mě nejspíš ne. Ale s tím nic neudělám.

Právě teď je dopoledne a my se s kluky koukáme na film. Tentokrát tu není Hay. Prý ještě něco musí dodělat. Nikdo se ho nezeptal co. Prostě jsme ho nechali a šli sami. Opět jsem u Cama v náruči, protože mě pořád trochu bolí to, co řekl Nash. Ano, už jsme sice mezi sebou v pohodě, ale stejně mě to pořád bolí.

Když jsem se kluků zeptala, co vybrali, řekli že Padesát odstínů šedi. Něco víc úchylného vymyslet nemohli. Ale já si nestěžuji. Ten film ujde. Ale miluju parodii na něj, která se jmenuje Padesát odstínů černé. Je to jedna z mých nejoblíbenějších parodií na film. (Pozn.a. Doopravdy tu parodii miluju😂💕)

Asi v půlce filmu jsem na krku cítila pravidelné oddechování. Cam totiž usnul a měl hlavu natisknutou na mém krku.

,,Cam spí?" zeptal se Nash

,,Jojo," zasmála jsem se.

,,Tak pojď ke mně," pobídl mě a odkryl peřinu.

,,To je dobrý," mávla jsem rukou. ,,Nechci Camovi kazit pohodí, když ho odpoledne čeká vystoupení."

,,Notak Elis. Přijdeš mi ode mě taková odtažitá," zatvářil se smutně.

,,Víš, Nashi, pořád mě trochu bolí ty slova, co jsi řekl," zadívala jsem se na deku.

,,Ale El, já myslel, že to už jsme vyřešili," zvedl hlas.

,,Ano, Nashi. Odpustila jsem ti, ale z mojí hlavy to prostě vyhnat nejde," pokroutila jsem očima a mykla rameny.

,,Tak to nějak vyžeň! Chci, aby to bylo jako dřív!" z ničeho nic zakřičel, až jsem sebou ucukla.

,,Nashi, nekřič na mě. Prosím," neměla jsem ráda, když na mě někdo křičel. Špatné vzpomínky na otce.

Flashback

,,Elino, kde jsi?!" opět křičel můj otec. Dost často na mě křičel. Neměla jsem to ráda. Momentálně ležím pod postelí v Lukyho objetí.

,,Klid Honey. On nás nenajde. A hlavně nebreč," uklidňoval mě. On mi vždycky říkal Honey. Mně to nevadilo. Přišlo mi to hezký.

,,Ty mrcho jedna!! Nepřej si mě, až tě najdu!!" řval na celý barák otec. Matka ho nezastavila. Neměla na to po těch drogách sílu.

End of Flashback

A takhle to bylo skoro každý den. Otec na mě řval a já jsem brečela. Proto často brečím, když na mě někdo řve.