I'm not crazy, my reality is just different than yours!

11. ,,Už vím kdo Voldymu ukradl nos!"

Ráno mě probudil hluk z chodby a když jsem se vyplazila z postele a nakoukla na chodbu uviděla jsem Tes jak ke mě běží s telefonem v ruce.

Rychle jsem uskočila ode dveří a přitom je stihla zabouchnout. Rána, která se ozvala potom roztřásla celý dům.

Opatrně jsem otevřela dveře a našla sestru ležící na zemi s rukama vzhůru a skuhrající z bolesti naraženého čela.

Zakryla jsem úsměv a pomohla jí se postavit. Poté jsme společně zalezly do pokoje. Posadily jsme se na postel a sestra mi před obličej strčila svůj telefon.

Na něm se nacházela fotka Christophera Walkena. Na tváři jsem vytvořila úsměv a podívala se na Tes.

Společně jsme se začaly smát a položily se na postel. Ležely jsme vedle sebe a smály se jako postižení hroši po těžkém infarktu. 

Náš vlastní smích nás nutil k ještě většímu smíchu a proto jsme za chvíli spíše jen vydávaly zvuky připomínající pářícího se lachtana a smažící se okurky.

Sestra z ničeho nic začala hýkat jako stoletý osel a já se díky tomuto začala dusit vlastní slinou. Začala jsem kašlat a přetáčet se ze strany na stranu, ale pozor dámy a pánové.

Protože mé skromné dušičce nedošlo že tato postel není nekonečná a proto mé dusící se tělo skončilo rozplácnuté na zemi jako flek na školním trávníku po nevydařené sebevraždě.

Poté co se uklidníme se vrátím na postel a lehnu si. Tes vedle mě už taky vypadá v poho a tak se rozhodnu si z ní udělat polštář.

Zvednu se na kolena a zvláštními pohyby připomínající postiženého tučňáka se dostanu až k Tes. Rozpažím ruce a padnu na sestru.

Její prudký výdech mi potvrdí že jsem jí zalehla na tom nejlepším místě.

,,Jsi těžší než slon."

,,Hmm děkuju."

,,To nebyl kompliment."

,,Nevadí."

Uvolním se a více se opřu o sestru. Nevnímám její brblání a vezmu do rukou svůj mobil. Chvíli jen projíždím facebook a jiné rakovinotvorné stránky a potom vyjeknu.

Zvednu se a s překvapeným pohledem se podívám na sestru. Její pohled naznačuje že má chuť mě zavřít ve sklepě a zavolat sanitku jestli by mě neodvezla do Bohnic.

,,Už vím kdo Voldymu ukradl nos!"

Vyjeknu nadšeně a Tes se v tu chvíli vyšvihne na lokty a otevře pusu dokořán. Otočím mobil jejím směrem a jakmile Tes dojde co je na obrazovce mého telefonu, začne se smát jako postižený křeček s potížemi s prostatou.

Její smích mě donutí se začít znovu smát. Obě znovu zalehneme na postel a smějeme se až tak moc že nás bolí břicho a pusa.

...........................................................................

O dvě hodiny později:

Když nás smích konečně přejde obě se zvedneme a rozhodneme se jít se konečně najíst. Obě sejdeme schody a dojdeme do kuchyně.

Přelétnu k lednici a otevřu jí. Potěšeně se usměju když spatřím listové těsto a párky. Obě věci vezmu a položím na linku.

Přidám k tomu ještě kečup a sýr. No a potom se vrhnu na párky v těstě. 

O půl hodiny později:

Společně s Tes sedíme na gauči a čumíme na horrory přičemž se ládujeme párky v těstě a brambůrky. Mňam.