I'm not crazy, my reality is just different than yours!

12. ,,Ježiši kriste, dej ze mě ty hnáty pryč."

Ráno mě probudila velmi nepříjemná věc dámy a pánové. Ano má sestra a Tonča se rozhodly mi zpříjemnit ráno a vlítnout mi do pokoje.

Doslova mi skočit na postel a zalehnout mě. Můj první pohled když jsem otevřela oči byly Tončiny ponožky.

,,Ježiši kriste, dej ze mě ty hnáty pryč."

Vyjekla jsem zděšeně a snažila se ty hroudy shodit z postele a utéci z této toxické mučírny pryč. Jediné čeho jsem docílila byl smích mých mučitelů a ještě větší přísun toxického "vzduchu" do mých plic.

Začala jsem křičet o pomoc, ale křik se po chvíli začal míchat se smíchem a já se po chvíli přestala bránit a smála se jako blázen.

,,Proboha tohle je už druhý ráno co se budim se smíchem."

Řekla jsem a shodila ze sebe ty dvě těžký nemehla. Vstala jsem z postele, pohladila Emily a s oblečením v rukou zalezla do koupelny.

 Zamkla jsem za sebou a svlékla se. Vlezla jsem do sprchy a pustila horkou vodu. Umyla jsem si vlasy a vylezla ven.

Osušila jsem se a převlékla se do teplákových šortek, tílka s potiskem Šklíby a nápisem "Keep Calm And Come to Wonderland" a stáhla si vlasy do vysokého ohonu.

Ještě jsem si vyčistila zuby, nakrémovala suché ruce a poté jsem s úsměvem vyrazila dolů za holkama.

Seběhla jsem schody a vpadla do kuchyně. Holky se váleli na gauči s pizzou, o které jsem do teď ani nevěděla, a já si vzala cereálie s mlékem.

Dohopkala jsem k holkám a jakmile se mé velké pozadí položilo na gauč, jsem se pustila do cereálií a poslouchala holky.

,,Cože ona je dneska za městem pouť?"

,,Jop."

Vyjeveně jsem se koukla na Tonču, její odpověď mě překvapila.

,,Tes půjdem tam?"

,,Klidně Brook, ale nejdřív dojíme. Kdybychom hned jeli tam tak po cestě to auto sežeru a budeme muset těch zbylejch několik kiláků pěšky."

Všechny jsme se zasmály, ale ztichla hned jak mi došlo že by toho sestra vlastně byla schopná. Podezřívavě jsem se koukla na Tonču.

,,Ta by jí určitě pomohla."

Ozvala se mi v hlavě Lana. Překvapeně jsem přitakala a poté Laně oznámila že jí zkusím věřit, ale že jestli to poruší tak už jí nikdy nebudu moct věřit.

Hned jak jsem dojedly, jsme uklidily bordel a šly se obout. Já jsem se ale zasekla ve dveřích. Obě jsem zastavila a s úšklebkem se na ně podívala.

,,Co kdyby jsme na tu pouť šly v těch pyžamech co jsme si minulý léto kupovaly?"

,,JO!"

Obě naráz vykřikly a všechny jsme se rozběhly k sobě do pokojů. Po pěti minutách jsme seděly nasáčkovaný v sestřině Impale a poslouchaly Powerwolfy.

Cestou se na nás spoustu lidí koukalo hodně zvláštně, ale nám to bylo jedno. My jsme prostě my.

.............................................................

Stály jsme před obrovským ruským kolem. Tes i Tonča vypadaly nadšeně, no a já byla vyděšená jako když se musím dotknout nebo jenom být v blízkosti ponožek mé sestry.

Vyvaleně jsem čuměla okolo když jsem se mezitím co jsem přemýšlela dostala do jedný z těch krabic a teď byla už metr nad zemí.

Vyděšeně jsem koukla na holky a jejich výsměšné pohledy. Jakmile ale Tes poznala že to nehraju si sedla vedle mě a zabalila mě do pevného objetí.