Jen kamarádi?[Baxtrix & House]

ŽIJU XD

Tak jsem tady asi po měsíci.
A MOOOOOOOC se vám omlouvám za to že nevycházeli žádné kapitoli. Měla jsem dost učení a byla jsem líná. No jo já. No a tak se vám chci omluvit. A i poděkovat za přesažení 2K přečtení a za skoro 230 hlasů. Děkuji vám všem ♥♡♥♡♥♡♥

ŽIJU XD

Pohled Kuby (House) :

Z líbání to přešlo na ošahávání. Moc dlouho netrvalo a ručníky byly někde na druhé straně sauny. Je tak krásný. No prostě nádherný. Boží. A pak můj pohled skončil na jeho rozkroku. To je slast. A to teprve na pohled. Když se ,ale Bax koukl na moje péro, tak se trochu zarazil. Bylo to asi tím , že já mám o dost většího ptáka než on. Ale na velikosti přece nezáležì. Jde o to jakou má výdrž.
,,Kubo.." řekl vystrašeně a nejistě.
,, Ano zlato?"
,,No víš já jsem to s klukem nikdy nedělal."  nervózně odpověděl.
,,Já taky ne." zasmál jsem se a on se mnou.
Zastrčil jsem se do něj a oba jsme na hlas vzdychli. Štěpka za chviličku sikl bolestí, když jsem zrovna hledal jeho slastné místečko. Netrvalo dlouho a našel jsem ho. Bax slastně zavzdychal a já jsem záčal přirážet. Nejdřív pomalu, a pak zase rychle. Sikl bolestí. Šlo vidět, že se mu to nelíbí. A tak jsem začal už jen zrychlovat. A to si pak vzdychal jinak. Líbilo se mi mu dělat dobře. Líbilo se mu se dívat na ten jeho nadržený víraz. A to jen díky mě. Naše vzdychy byly tak hlasité, že je podle mě slyšeli i sousedé. Bylo to úžasné. Netrvalo dlouho a Štěpka se udělal. Já však pokračoval dál ve své 'práci'. A i já jsem se za chvíli do Štěpi udělal. Bylo to příjemné a myslím že mu se to taky  líbilo. Výtáhl jsem se z něho a oba jsme padli na trvrdou podlahu. Vše jsme vydýchávali. Zamilovamě jsem se na Baxíka podíval.
,,Děkuju" pravila ta moje láska.
,, Za co?" optal jsem se.
,, Za pocit rozkoše" usmál se tím nejkrásnější úsměvem.  Neodpověděl jsem a jen ho letmo políbil na čelo.
,,Jo a mohli by jsme jít do postele. Tady je trvrdá podlaha." zasmál se a já musel s ním.
,,Tak vstávej." zvedl jsem se podal mu ruku.
,,Tak mě zvedni ty siláku" vtipkoval.
,,Jak je libo pryncezno." nemoh jsem si tu to poznámku nechat pro sebe.  A pak jsem ho samozdřejmě zvedl, aby se neurazil. Na ručníky jsme se vykašlali a proběhli nahatí. Stejně byla tma a tak nás nikdo neviděl. V domě jsme párkrát zakopli a spadli. No jo měli jsme si rožnout. Do pokoje jsme na štěstí dorazili oba živí a zdraví. Lehli jsme si do postele.
,,Ty jsi úžasnej. " ty to slova byla poslední co jsem slyšel než jsem se propadl do říše snů.