Jen kamarádi?[Baxtrix & House]

Snídaně

Tak že čauky u další kapči
Jsem ráda že se vám minulá kapitola líbila a doufám že tahle kapitola se vám bude líbit taky
A omlouvám se za chyby
A čus

Pohled Kuby (House)

Pořád jsem myslel na to co se stalo.
A po ňáké té době jsem usnul.

Ráno

Pohled Štěpána(Baxtrixe)

Probudil jsem se o půl jedenácté.
Nechtělo se mi vstávat tak jsem ještě projížděl Insta.

,,Co že?!"řekl jsem si sám pro sebe. ,,Ono už je jedenáct?!"Vžiť jsem teď zapl Insta"divil jsem se. Ten čas tak utíká.
Oblík jsem se do tepláků a do šedého tryka. Dnes se nikam nechystám a navíc mě docela bolí hlava.

Došel jsem do kuchyně na snídani. Byl tam Kuba,jenom Kuba.
,,A..ahoj"pozdravil jsem ho.
,,Hm.."odpověděl mi. Byl na mě naštvaný. Já věděl že se na mě naštve. Proč jsem Pepu poslechl? Kuba se mnou teď  nebude chtít mluvit. Jsem vůl. Je to můj nejlepší kámoš. Já ho potřebuju. Ale jen jako kámoše. Musím se mu omluvit a to okamžitě.
,,Kubo já se ti moc omlouvám. Víš já jsem strašně blbej. A ještě jsem tě tam nechal samotnýho,to byla pitomina. Já tě potřebuju. Jako kamaráda. Já se ti moc omlouvám. Vážně moc...Kubo"nevěděl jsem co říct dřív a tak jsem to růzdně míchal.
,,Vím že tě k tomu naved Pepa"odpověděl sejným tónem jako to jeho "Hm..".
,,Jak to víš?"
,,Řekl mi to"Pepa mu to vážně řekl. Né že bych Pepovy nevěřil,ale Pepa má rád takový ty "pranky" na své spolubydlící.
,,Aha a ty se na mě zlobíš že?"odpověděl jsem mu tu nejpitomější odpovědí a dal mu tu nejpitomější otázku.
,,Ne proč bych se zlobil"jedl jogurt
,,No proto že jsem udělal tu největší píčovinu na světě"řekl jsem a byl jsem smutný,dost smutný.
"Rozhodně si neudělal tu největší pičovinu na světě a už nebuď smutný"řekl už milím hlasem.
"Jak bych nemohl být smutný,když jsem si svého nejlepšího kámoše poštval proti sobě a mohl jsem o něj přít. A to nejhorší je to že ho potřebuju. Jako kámoše."neuvědomil jsem si že mluvím právě s Kubou,který s otevřenou pusou vstal od stolu a mířil si to ke mě.
,,Tobě to je asi hodně líto že?"opatal se.
,,Jo je"odpověděl jsem rychle.
"Ty mě vážně potřebuješ?"ptal se dál.
,,Jo potřebuju,ale jen jako kámoše."zase jsem mu rychle odpověděl.
"Tak ty mě vážně potřebuješ?"ptal se pořád na to stejné a mě to začalo vytáčet.
,,Jo potřebujutě a už ti na to nebudu víckrát odpovídat."řekl jsem trošičku rozčíleně.
Kuba nic neříkal ,už byl ode mě pár centymetrů. A udělal věc kterou jsem v tu chvíli nejvíc potřeboval. Obejmul mě. Já jsem mu obejmutí opětoval a nechtěl ho pustit. Něco mě nutilo zůstat a za to něco jsem rád. Kuba už se mě chtěl několikrát pustit,ale já se ho pořád držel tak mě vždycky zase chytl.
Po několika minutách jsem se konečně odtáh a řekl.,,Děkuji"
,,Za co?"optal se Kuba
,,Za vše"odpověděl jsem a znovu ho obejmul a on mě taky.

Kuba mě pustil a odešel se slovy.,,Milu tě a je mi jedno že ty mě ne."ty slova ve mě vzbudila tolik otázek. Miluju ho taky? Myslí to vážně? Klapalo by nám to spolu? Co by na to řekli fanoušci? Jsem gay? Tuhle otázku jsem si už dával několikrát a už jsem si na ni i odpověděl. Jsem gay! Kdy to klukům řeknu? Dnes? Zítra ? Nikdy? Brzy! Co je mezi mnou a Kubou? (Teď to bude asi zeď XD)Vím že k němu cítím něco vìc než jen přátelství,ale ani lásku. Co k němu cítím?

Už jsem na to přestal myslet a šel si dát snídani. Dám si kostíky. Ty naprosto miluju. Mňam.

Po snídani jsem šel natáčet. A pak jsem si lehnul,jelikož mě hlava začala bolet ještě víc.