If It's not like the movies

Kapitola 8.

Brala jsem úplně každou ruku, která byla nahoře. Všem jsem jim věnovala úsměv a hlavně oční kontakt.
Při Into me you see jsem se rozbrečela. Myslela jsem na Orlanda.
,,Cause no one's ever seen me like this. Seen right through that bullshit." Přesně to sedí. Nemyslím tuhle situaci. Ale při snad nejtěžším období mýho dosavadního života tu pro mě byl.

Odpípla jsem kartou dveře hotelového aparmánu a znaveně lehla do postele.
Vedle mě padl Orlando.
,,Byla jsi úžasná." Pochválil mě.
,,Díky. Dala jsem si záležet, aby nic nepoznali." Řekla jsem a zakryla si hlavu peřinou.
,,Ale notak. Přece se neloučíme navždycky." Řekl Orlando optimisticky.
,,Vždycky když se nevidíme, je to pro mě jako věčnost." Odpověděla jsem.
Orlando se ke mně převalil a dal mi pusu na čelo. Rukou jsem mu prohrábla vlasy a šla se osprchovat a spát.

Vzbudil mě zvuk zipu od kufru z vedlejší místnosti. Kouknu na hodiny "4:33".
Vylítla jsem z postele a běžela do obýváku.
,,Proč jsi mě nevzbudil?" Řekla jsem vyděšeně.
,,Chtěl jsem aby ses prospala." Odpoví.
,,TO BYS JEN TAK ODJEL?!" Pozvednu obočí.
,,Jasně že ne!" Odpoví Orlando jistě a chytne mě za ruku.
,,Pojedeš se mnou ne?" Zeptá se.
Já jen kývla na výraz souhlasu.

Jelikož letí soukromím letadlem tak jen projde kontrolou. Což je pro mě horší, protože to netrvá tak dlouho. Dojdu s ním až k tý kontrole a pak se zase rozbrečím. Obejmu ho a držím ho skoro minutu. Pak už mě musel pustit a jít.
Naposledy jsme si dali pusu a odešel.

Nějak jsem se prostě uklidnila. Vždycky je to nejhorší když odjíždí. Potom už jsem v pohodě.
V tomhle apartmánu už je se mnou i Tamra s Tove, protože ony byly pryč jen kvůli Orlandovi, abychom spolu mohli být sami.
,,Tak co dneska?" Řekla Tam energicky.
,,SE CHCI VÁLET!!" Zařvala Tove ze svého pokoje.
,,Neeee. Je tady prý aquapark tak můžeme jít tam." Navrhnu.
,,Ježíši jsme v Torontu! Je tolik věcí co se tu dá dělat a tebe napadne zrovna aquapark." Zasměje se Tove.
,,Ale jo... můžem jít." Dodá.
Sbalila jsem si plavky, osušku a opalovák a vyrazily jsme. Ten aquapark je venku a dneska nám přeje počasí, tak máme štěstí.

Zaplatily jsme a převlékly se. Jen co jsme viděly první tobogány, věděly jsme že to bude ještě hustý.
Šly jsme na první tobogán. Stoupnu si do takový tuby, kde se vždycky ta podlaha odsune a pak spadnu do toho tobogánu. Kdybych řekla, že jsem byla úplně v pohodě lhala bych. Propadlo se to pode mnou a já začala ječet. Když jsem dojela dolů řekla jsem si, že do tohohle už nikdy nejdu. Nebyl to takovej ten příjemnej adrenalin, ale strach o život.
,,TYVOLE! Tak tohle bylo hrozný!" Řekla zadýchaná Tove když vyjela.
,,Na tohle už po druhé nejdu." Řekla jsem a zasmála se.
Po asi hodině se mi něco nezdálo. Všichni na mě koukali na což jsem zvyklá, ale tohle bylo jiný.
Asi po patnácti minutách jsem se začala rozhlížet co se děje.
,,Ale neeee! Prosím jen to ne." Řekla jsem prosebně.
,,Co? Co se stalo?" Zareagovala rychle Tamra.
,,No tak se otoč." Odpověděla jsem.
Byli tam fotografové. Prostě hyeny co nejsou schopný člověku dát aspoň trochu soukromí.
,,Oukej tak asi odcházíme." Prohlásila Tamra.
,,No asi jo." Souhlasím.
Jdeme přímo proti kamerám do sprch. Skoro mě nenechali projít. Ale v tom mě předběhla Tamra.
,,Drž se za mnou!" Chytla mě za ruku.
,,UHNĚTE VY DEBILOVÉ!" Začala prorážet cestu. Jednoho fotografa odstrčila tak, že až zavrávoral. Došly jsme až do sprch, kde už jsme měly klid.
Najednou tam ale přiběhla jedna fotografka. Od ženský už jsem to vážně nepochopila.
,,DĚLÁŠ SI PRDEL?!!" Zařvala na ni Tam. Naštěstí jsme si radši nechaly plavky, právě kdyby se naskytl nějaký takový primitiv.
Tamra vystrkala ženskou ze sprch a nechápavě se na mě podívala.
,,Tak tohle už není možný!" Řekla vážně naštvaně. Ona je taková moje ochranka když se mnou pravá není. Ona je všechno. Zastává perfektně roli asistentky, nejlepší kamarádky, Mamky, ochranky, prostě všeho. Neumím si představit, co bych bez ní dělala.