Princezna ve více zemích

Vzácná nástěva

Hned, jakmile jsme dorazili do paláce nás zastavil papoušek Ara, který mě uváděl poprvé dovnitř.

"Rychle se převlékněte a jděte rovnou do jídelny v západním křídle, princezno. Bude se tam podávat večeře. Král a královna vás již očekávají. Všem ostatním se omlouvají, ale budou muset jíst jinde." řekne místo pozdravu a hned zase odletí pryč.

"Nesmíš je nechat čekat. Sejdeme se zase tady a pak tě tam odvedu. S ostatními se sejdeme v druhé jídelně." rozhodne Rynd. Všichni přikývnou a já se nestíhám na nic zeptat.

Giza se Sukou mě dovedou do mého pokoje, kde objevím jedny modro červené šaty, které ladí k mé nové náušnici.

Po nějaké době konečně dorazíme před dveře jídelny. Všichni jsme zadýchaní, jelikož jsme opravdu hodě pospíchali. Rynd otevře dveře a pokyne mi, abych vešla, jako první. Zase.

"Oh... Děkuji vám pane. Jste opravdový gentleman." řeknu a zamrkám řasami. Rynd se usměje a lehce se začervená. Usměji se na něj zpátky a vejdu do nové jídelny.

Zalapám po dechu. Tento palác mě nepřestane udivovat. Je tady jídelna, která je ještě větší než sál, ve kterém má Neumis s Bokou trůn a když si tu místnost tak prohlížím, tak jasně vím proč. Sedí tu Neumis, Boka a Ketakutan s ještě jedním drakem na druhé straně. V místnosti jsou ještě další dva jednorožci. Jakmile vejdeme, všichni se na nás otočí. Boka s Neumisem mile, Ketakutan s úsměvem, drak vedle něj bez výrazu a jednorožci zvědavě.

"Elizabeth, už jsme si říkali, kdy dorazíš. Pojď posaď se tady u nás." řekne Boka a ukáže na místo hned vedle ní. Po její druhé straně je Neumis. Udělám, jak říká a mezi tím zvědavě pokukuji po ostatních přítomných. Suka s Gizou se posadí vedle mě a ani trochu je neznepokojují ostatní přítomní.

"Dobrý večer, princezno. Tak se znovu potkáváme." ozve se Ketakutan.

"Ráda Vás opět vidím." odpovím zdvořile.

"Toto je má žena a královna Leurésie a Melinary, Vanira . Vaniro, toto je princezna této říše Elizabeth." Představí nás Ketakutan s dračicí po jeho boku.

"Moc mě těší královno." řeknu zdvořile, jak mě to doma učili.

"Potěšení na mé straně, princezno." odvětí a dá důraz na můj titul.

"Takže Vy jste místní princezna?" zeptá se zvědavě jeden z jednorožců.

"Ano jsem. Tady Suka s Gizou si mě vybraly." odpovím.

"Moc mě tedy těší. Já jsem král Dezaly, Sadir a toto je moje žena Disa." Představí jednorožec sebe a následně i jednorožce vedle sebe.

"Také mě velice těší, králi a královno." odvětím společensky.

"Jsem rád, že jste se všichni seznámili. Teď již můžeme začít podávat večeři." řekne Neumis a hned na to začnou opičky zase nosit všelijaké jídlo. Veliké kusy masa na stranu draků a různou zeleň na stranu jednorožců. Přede mě postaví kousek od každého. "Dobrou chuť přeji." řekne Neumis následně a všichni se pustíme do jídla.

"Co jsi to s námi chtěl probrat, žes nás sem pozval?" zeptá se Ketakutan Neumise, jakmile všichni dojí a opičky odnesou jídlo.

"Hlavním důvodem bylo představení Elizabeth. Napadlo mě také, jestli byste byli tak laskavi a přišli jste všichni na ples, na kterém oficiálně prohlásíme Elizabeth za členku naší rodiny." řekne Neumis a mě málem zaskočí doušek vody, které jsem se napila.

"Moc rádi přijdeme. A kdy to bude?" řekne Ketakutan.

"Musí to být tento týden. Vyhovoval by vám pátek?" zeptá se Neumis.

"Pátek je dobrý čas, alespoň se stihne všechno nachystat." řekne Ketakutan.

"Vy jste samozřejmě také zváni Sadire a Diso. Rádi vás uvidíme, tedy pokud vám to tak vyhovuje." obrátí se Neumis na jednorožce.

"Vyhovuje nám to přímo náramně. Stihne se dokonce vrátit i můj syn se svým partnerem." odpoví Sadis.

"Tak to se budeme těšit, že ano Elizabeth?" oznámí Boka a podívá se na mě.

"Ano, bude to čest." řeknu a tvářím se, jako bych o všem dopředu věděla. Boka se na mě uznale usměje, ale pak dále pokračuje v konverzaci s Disou o tom, co vše je potřeba zařídit a kdo všechno přijde.

"Omlouvám se, Vaše Veličenstva, jestli mě omluvíte, budu muset odejít. Dnešek byl pro mě náročný a já se potřebuji pořádné prospat." řeknu s omluvným úsměvem.

"Ale samozřejmě Elizabeth, že můžeš jít. Spánek je velice důležitý. Budu se těšit na naše páteční setkání." řekne Ketakutan. Ostatní přikývnou, popřejí mi krásnou noc a nakonec se rozloučí.

"Vy jste o tom plese věděly?" zeptám se holek, jakmile se za mnou zavřoou dveře.

"Ne, nevěděly jsme to. Moc se ti povedlo zahrát, že jsi to věděla dopředu. Nepoznala bych to na tobě, kdybych s tebou nebyla částečně propojená." řekne Suka.

"Moje sestra má pravdu. Kdybych tě neznala tak dobře, ani bych si nevšimla tvého drobného zaváhání." poví mi Giza.

"Děkuji holky. Pojďme už spát. Zítra bude náročný den pro nás všechny." řeknu.

Holky mě dovedou do mého pokoje, kde se převléknu, vlezu do postele a okamžitě usnu.