KarmaxNagisa story

Přiznání

Karma

Posadil jsem se před stůl Koro-senseie a čekal jsem, co mi řekne. „Karmo, pokud mi chceš něco říct, tak teď můžeš. Neboj, nikdo tady není a já o téhle konverzaci nikomu neřeknu.“ začal Koro-sensei.

„Vždyť už jsem říkal, že mi nic není!“ „Karmo, poslední dobou se chováš opravdu divně a jsem si jistý, že si toho všiml i Nagisa. Nejspíš má o tebe starost.“

„Nagisa má o mě starost?“ zamumlal jsem. „Vypadá to tak a nemyslím si, že chceš, aby se Nagisa takhle strachoval ne? Když mi řekneš co se děje, tak ti pomůžu a Nagisa se už nemusí tolik strachovat.“

Jakmile to Koro-sensei dořekl, naštval jsem se a začal jsem po něm řvát. „Je normální, že stresuju, když se mi někdo líbí ne?!“Koro-sensei nic neříkal, ale pak začal. „Cože?! Takže tobě se někdo líbí? Proč si to neřekl dřív? Kdo to vůbec je? Je to někdo ze třídy? A už to ví?“ vyzvídal.

„Neví. Kdybych té osobě vyznal lásku, myslela by si, že jsem nechutný a odporný. A navíc to není tvoje věc!“Začínám si říkat, proč jsem ho poslechl a zůstal tady.

„Proč by si myslela, že jsi nechutný a odporný? Vždyť je to naprosto nor-“ nenechal jsem ho to doříct, protože jsem už ztratil nervy a začal jsem řvát. „Protože miluju Nagisu!“Koro-sensei se snažil pochopit, co jsem právě zařval.„Karmo, nemyslím si, že by si Nagisa myslel, že jsi nechutný nebo odporný. Být tebou, tak bych mu to řekl. Už můžeš jít domů.“

Sotva to dořekl, popadl jsem tašku a běžel jsem domů.Hned jak jsem přišel domů, vyndal jsem z tašky svůj mobil a napsal Nagisovi.