KarmaxNagisa story

Návštěva

Nagisa

Už se cítím mnohem lépe. Opravdu mi pomohlo, dát si na chvíli pauzu od mého vztahu s Karmou, ale začíná se mi po něm stýskat. Určitě taky není rád, že jsem ho takhle omezoval. Vyšel jsem do školy jako normálně, ale cestou jsem potkal Asana.

„Ahoj Nagiso, nezajdeme po škole ke mně domů? Zahrajeme videohry, pokecáme, nebo můžeme potom někam zajít.“ navrhl nadšeně Asano.

„Já nevím Asano. Dneska jsem se chtěl věnovat Karmovi.“

„Prosím!!! Dneska jsem sám doma, a když jsem sám, tak se příšerně nudím. S Karmou můžeš jít zítra. Jen dneska prosím?!“

„No tak teda jo.“

„Super! Uvidíme se po škole! Měj se!“

Vypadá to, že své plány budu muset přesunout na zítřek. S touhle myšlenkou jsem se vydal do třídy.

 Po škole jsem šel jako vždy naproti Asanovi. Samozřejmě on tam byl vždy dřív než já.

„Ah! Tak tady jsi Nagiso! Můžeme vyrazit?“

„Jo, jasně.“

Nemohl jsem se dočkat, až uvidím Asanův dům. Pokud vím, měl by být jako vila, protože jsem slyšel, že je Asano velmi bohatý. Navíc jeho otec je jak už se zmiňoval ředitelem školy. A nejen ledajaké školy, ale naší školy, která je mimochodem škola pro velmi chytré děti. Nejspíš proto byla zavedena třída 3-E. Abychom jim nekazili reputaci.

Myslel jsem si, že půjdeme pěšky, ale Asano mi řekl, že počkáme na jeho řidiče a ten nás odveze do jeho domu. Tak jsme tam čekali, až přijela černá limuzína. Nasedli jsme a vyrazili. Po chvíli cesty jsme konečně dorazili a je to přesně jak jsem říkal. Asano Gakushuu je bohatý a bydlí v obří vile.

Vystoupili jsme a řidič odjel. Asano mi ukázal gesto, kterým chtěl naznačit, abych šel dovnitř. A tak jsem taky udělal. Vešel jsem dovnitř a nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Vstupní hala je větší než celý můj byt. Asano mě poté provedl po celém domě, až jsme skončili před jeho pokojem.

Řekl, ať vstoupím, vstoupil jsem a byl překvapenější než kdy předtím. Jeho pokoj byla snad největší místnost v celém domě. „Posaď se, můžeš vybrat nějakou videohru, já mezitím připravím čaj.

Jakmile se Asano vrátil s čaji, měl jsem vybranou hru. „Tak co si vybral?“ zeptal se mě, když pokládal naše čaje na noční stolek vedle mě. Podíval se a zjistil, že jsem vybral NBA LIVE 18.

Během hraní jsme si povídali o různých věcech a popíjeli naše čaje.

„Ach jo zase jsem prohrál! Jak to že jsi v tom tak dobrý?“ zeptal jsem se.

„Hraju to už od mích devíti. Navíc nejsi v tom tak špatný.“ povzbudil mě Asano.

„Co budeme dělat teď?“

„Můžeme se dívat na televizi.“ navrhl Asano.

Šli jsme si tady lehnout a pustili si televizi. Po chvíli jsem začal být velmi ospalý, a aniž bych chtěl, upadl do hlubokého spánku.