Po patnácti minutách jsem se vzpamatoval a vstal se slzami v očích.
Byl už večer a když jsem šel domů potkal jsem sestru.
,,Bože Joonie, kde jsi byl?"
,,Řeknu ti to až doma."Chitila mě okolo zad.
Došli jsme domů a sedli jsme si na gauč.
,,Tak kde jsi byl? Muselo se stát něco hroznýho když máš slzy v očích.",,Šel jsem do knihovny, a četl jsem a přišla Y/N, šla za mnou a ptala se mně jestli jsem na ní ještě naštvaný.
Neodpověděl jsem, tak si ke mně přisedla, chitila mě za stehno a řekla, ,,Takže už nejsme kamarádi?" A přitom jí tekla slza po tváři, a nemohl jsem si pomoct a utřel ji.
Pak mi rychle chitila ruku a řekla, ,,Je pozdě Joonie."
Koukal jsem jí do očí a řekl, ,,Tím chceš říct co?"
Dělá si furt ze mně takový srandy a řekla, ,,No sláva, konečně jsi odpověděl!"
Já jsem sebou škubl a dal jsem jí ruku na tvář a hladil palcem.
A řekl jsem, ,,Y/N, já.. já tě miluju."
Ona se mi vysmála do obličeje a řekla, ,,Prosimtě, to už jsem slyšela tolikrát."
Tak jsem jí chitil za ruku a vyšli jsme z knihovny a řekl jsem, ,,Ani tohle tě nepřesvědčí?"
No.. a políbil jsem jí, po třech sekundách mě odstrčila a řekla,
,,Joone jsi blázen?! Já mám přítele!"
V ten okamžik jsem sjel dolů po zdi zádama a začal jsem brečet a ona rychlím krokem odešla."Má sestra na mě jen tak koukala a nechápala jak jsi mohla něco takového udělat.
,,Joonie~ to je hrůza.. ale co kdyby jsem jí to řekla já?"
,,To by bylo super! Díky!"
Obejmuly jsme se.
A šli do svých pokojů.
Nastala čas jít spát.Jenže já nemohl, pořád jsem myslel na to co se stalo.
Nikdy na to nezapomenu.Ale po dvou hodinách jsem usl.
Vstal jsem okolo deváté.
A má sestra volala tobě.
Slišel jsem jak ti říkala že máš dojít.Po dvou hodinách jsi přišla a se sestrou jste si sedli na gauč.
A pak jsem přišel a propalovala jsi mě pohledem, bylo mi to divný přijít a nic neříct, ale prošel jsem okolo vás na druhý konec gauče.
A má sestra ti řekla věc kterou jsem nečekal že řekne.
,,Měla by jsi se omluvit Joonovy, protože to co jsi udělala.. nemyslím si že je správný odejít když Joon tam seděl a brečel."
Dořekla, a já na ní rychle otočil hlavou.
Podívala jsi se na mě a pak mi položila svou ruku na mou.
,,Promiň.. už ti nic podobného neudělám."
,,Odpouštím, a.. pořád kámoši?"
,,Jasná věc."
Nedokázal jsem říct že ti neodpustím.
Pak jsi mě objala.
A já tě stiskl. ,,Mám tě rád Y/N."
,,Já tebe taky Joonie."
Pustili jsme se z objetí.
,,Děkuju ségra."
,,Za málo, vždy ti ráda pomůžu."Musela jsi už jít domů.
,,Tak já zase někdy přijdu, teď už musím jít."
Odvedl jsem tě ke dveřím a znova jsi mě objala.
,,Tak ahoj, Joonie."
,,Ahoj."
______________________________________Je v pořádku když nějaké části nechápete, a abych pravdu řekla tak ani já něco nechápu. 😅
ČTEŠ
You Are My Only And Last. || RM x Reader || BTS fanfic. CZ
Fiksi PenggemarTo jsem opravdu tak zlý? Nebo nejsem schopen to udělat? Někdy si přijdu opravdu osamělý.. proč?!