• Jasně! •

232 14 1
                                    

Vstali jsme z postele a já jsem šel udělat raní kávu.
,,Děkuju."
,,Nevím proč furt děkuješ, udělám pro tebe maximum."
,,Já taky."

Naštěstí jsem už tu modřínu neměl.

Volala jsem rodičům.
,,No ahoj mami, jak to jde v novém bytě?"

Chvíli jsem s nimi mluvil.

Neměl jsem už nikoho z rodiny kdo mi je nablízku. Ségra se odstěhovala.. a já bych měl asi taky. Nemohu pořád být v paneláku.

No.. každopádně jsem byl ve svém pokoji a seděl na židli s mobilem v ruce.
Přišla jsi za mnou vzala mi mobil z ruky, chytla jsi mě za ruce a já se zvedl.
Pak jsi mě chytla za krkem.
,,Joonie, nechceš se přestěhovat?"
,,Jistě že jo.. ale kam?"
Chytla jsi mě za ruce. ,,Neboj, já už něco vymýšlím."
,,My?"
,,Ano, odstěhujeme se spolu oba, co ty na to?"
,,To je samozřejmost že se oba odstěhujeme. Ale musíme něco najít."
,,Dobře, tak spolu, a ještě teda ten byt."

Pustila jsi mě.
A já se usmál.

Po hodině bylo už odpoledne.
,,Joonie, nejdeme někam na objet?"
,, Jasně, a.. kam?"
,, Znám dobrou restauraci kousek od nás."
,,Dobře, jdeme."
Šli jsme se převléct.
Zase jsi vypadala jako princezna.

Tak jsme se vydali do restaurace.
Chytla jsi mě za ruku a já se lekl.
Lehce jsem se zasmál.
,,Joonie, ty jsi tak roztomilý."
,,Ty taky."
Došli jsme do restaurace a sedli jsme si na balkón do rohu, aby jsme měli výhled.
Objednali jsme si.
,,Joonie, můžu ochutnat?"
,,Jasně."
Napíchl jsme na vidličku kousek masa a dal jsem ti ho do pusy.

Ještě jsme neměli takový vážný vztah, brali jsme se jako kamarádi s výhodami.

Ale měl jsem tušení že by se to mohlo změnit.

Šli jsme domů.
Teď jsem tě já chitil za ruku, a ty jsi se lekla.

Převlékli jsme se a šli jsme si na chvíli lehnut, lehnout, né spát.. ale ty jsi usla na mé ruce a svou rukou jsi mě držela přes prsa. Nevím.. připadalo mi to divný, ale přežil jsem to i s rudými tvářemi.

Po chvíli jsem usl taky.

Vzbudil jsme se asi okolo páté, a ty nikde.
Pak jsem uslyšel hluk z kuchyně.

Začala jsi kašlat, jen tak z ničeho nic tak jsem šel za tebou.
,,Né, to mi neříkej že budeš nemocná."
,,Nevím, ale jdeme na oběd?"
,,Ehm.. jako promiň, ale bojím se o tebe, radši něco objednám."
,,Dobře."

Den uběhl jako voda.
A měsíc taky a přitom jsme si našli dům.

,,Joonie, je nádherný!"
,,Jako ty."
Stoupla sis na špičky a dala mi pusu na tvář.
Pořád jsme byly jen kamarádi.

You Are My Only And Last. || RM x Reader || BTS fanfic. CZKde žijí příběhy. Začni objevovat