You Are My Only And Last. || RM x Reader || BTS fanfic. CZ

• Už to bude vědět, snad to pochopí •

Byly jsme převlečení, nestihli jsme na schůzku s mou sestrou.

Hned jsme vyšli a rychlím krokem jsme šli na autobus. Chytl jsem tě za ruku a běželi, naštěstí jsme autobus stihly.
Sedli jsme do autobusu úplně vyčerpání, začal mi zvonit mobil.
,,A sakra." Řekl jsem a ty jsi se lekla. ,,Co se děje?"
,,Volá mi sestra.." Zvedl jsem ho a položil k uchu.
,,Joonie, kde jste? Nehodlám tu čekat až do Vánoc."
,,Promiň ale zaspali jsme."
,,Počkej co? My?"
,,Vysvětlím ti to až potom, ještě chvíli a jsme tam, zatím."
,,Dobře."
Nevěděla o našem vztahu, takže to bude zase vysvětlování.

Za pár minut jsme byly u mé sestry, a kdybych neřekl že se něco stalo s námi dvěma tak by jsme na tu schůzku ani jít nemuseli. Ale co už, stalo se.
Zazvonil jsem.
,,No ahoj." Otevřela a hned mile, trochu divně pozdravila.
,,Já nemám slov, ségra máš to tady moc útulný." Držel jsem tě za ruku, ani nevím proč ale držel. ,,Pravda, je to krásný."
,,Děkuju."
Podívala se na naše ruce, divně se ušklíbla. ,,Á.. co vy dva spolu máte?"
Oba jsme dali ruce pryč. Trošku jsem váhal co říct. ,,Ehm.. nic, nic."
,,Nezamlovej Joone."
Trošku jsme zčervenali ale museli jsme jí to říct.
,,No dobře tak my se ti přiznáme.."
,,Já čekám."
Povzdechl jsem si. ,,Chodíme spolu."
,,Vidíš, já jsem ti to říkala že se do tebe jednou zamiluje."
,,Ano, a udělala jsem dobře." Řekla jsi a mě to zahřálo u srdce.
,,A jak jste se dali dohromady?"
,,Je to na dlouho ale klidně ti to řeknu."
,,Dobře."
Šli jsme si sednout a já začal "vyprávět."

Po dvou hodinách jsem jí to ještě pořádně vysvětlil.

,,No, a tak jsme se dali dohromady."
,,Vidíš, já jsem říkala že dělá chybu a má být s tebou. A nakonec to tak dopadlo."
,,A jsem rád."
,,Já taky, a teď nás nikdo nás nerozdělí."
,,Ano Y/N, nikdy a nikdo."

Pak jsme si ještě povídali a bylo sedm hodin a tak jsme si řekli že půjdem domů.
Tak jsme se rozloučili a šli jsme a dal jsem ti ruku.
Nemohli jsme jet autobusem, nestihli jsme ho ale co už..
Přidal jsem do kroku protože už se celkem stmívalo a chtěl jsem už být doma, a hlavně se vyspat ale viděl jsem že už nemůžeš. ,,Naskoč mi na záda."
,,Né, ještě si něco uděláš."
,,Prosimtě, neboj. Rychle naskoč!"
,,No dobře."

Po pár minutách jsi mi ušla na zádech, a viděl jsem v dálce nás dům, tak jsem trochu víc zrichlil.
Když jsem došel domů tak jsem pomalu a tiše odemkl a šel jsem do naší ložnice a uložil do postele a přikryl, podíval jsem se na hodiny a bylo deset hodin.
Pak jsem šel si lehnout k tobě a ty jsi ucítila mou ruku jak tě objímám, otočila jsi se směrem ke mně a dál jsem ti pusu na čelo.
Usl jsem asi po dvou minutách.

_

Nastalo ráno, viděl jsem že ještě spíš tak jsem opatrně vylezl z postele a šel jsem udělat snídani.
Ale to bych nebyl já kdybych něco nechodil a nebo rozbil.
Omilem jsem schodil pánev na dlažbu.
Vzbudila jsi se. ,,Joonie?!"
Ospale jsi zakřičela a vyběhl schody. ,,Ano zlato?" Vykoukl jsem z půlky dveří.
,,Co jsi to schodil?"
,,Ehm.. pánev.."
,,Ach.. ty trdlo." Lehce jsi se zasmála a vylezla z postele a šla za mnou a dala mi pusu, seběhl jsem jsem zase schody do kuchyně.
,,Tu máš snídani."
,,Joonie už zase, chceš mě vidět brečet?!"
,,To si nikdy nepřeju vidět."

Šla sis sednout a jedla snídani.
Šel jsem do ložnice a převlékl, přišla jsi za mnou, neviděl jsem tě když jsem byl otočený směrem k oknu.
Přišla jsi a šla na postel a chitila jsi mě za rameno a já se lekl a dala jsi předemne lžičku s jahodou a šlehačkou. ,,Otevři pusinku Joonie."
Dala jsi mi jahodu do pusy a já se na tebe otočil, měl jsem rty od šlehačky a utřela jsi mi je a otřela o nos.
Pak jsi se zasmála a rychle šla do kuchyně ke stolu.