Uběhlo vlastně pár dní a Ty přemítáš a jímá tě strach.. Ptáš se sám sebe proč se bát na začátku něčeho, tak krásného, jako je láska? Na hrudi máš teplo a topíš se v myšlenkách společných chvil, hrdlo ti svazuje ta nejněžnější úzkost tou nejvyšší možnou silou. Proč se tedy strachovat když potkalo tě štěstí? Možná proto, když si uvědomíš, že tohle je ten člověk, po jehož boku jednou odejdeš z tohoto světa, ale ani přes to se v ten moment nezalekneš smrti.
