Až do mé smrti (Tom Hiddleston FF)

Kapitola 7.: Ponožky

*o týden později*

Sophi

Dnes jsem si trochu pospala. Když bylo něco kolem desáté hodiny, rozhodla jsem se vstávat. Ustlala jsem postel, vyčistila si zuby a vysprchovat jsem se, poté jsem se oblékla do kraťasů a tílka. Neměla jsem moc co dělat, tak jsem se rozhodla jet na nákup. Vzala jsem helmu od motorky a klíče. Vzala jsem si menší batoh na záda a dala do něj ještě mobil a peněženku. Za necelou hodinku jsem se vrátila a uklízela jsem nákup. Potom jsem si sedla na gauč a pustila televizi. Když jsem koukala na televizi, pípnul mi mobil, který ohlašoval novou zprávu.

Tom: Ahoj,jak užíváš dny beze mě?

Já: Ahoj,řekla bych, že fajn. Třeba před chválí jsme se vrátila z nákupu.

Tom:Doufám, že tam nic nevyvádíš.

Já: Já?Nikdy.

Tom: Dobrá.Jinak, moc mě mrzí to, že jsem tak narychlo musel odjet, ale to víš, film nepočká.

Já: Jasně,že mi to nevadí. Chápu to, a navíc, cítím se dobře, takže nepotřebuji dohled.

Tom: To Jsem moc rád. Promiň, ale budu muset jít, shánějí mě. Tak zatím, pa.

Já: Dobře,pa.

A s touto SMSkou jsem zamkla mobil a dál koukala na ty blbosti v telce. Asi se ptáte,kde je Tom, že? Tom musel odjet do NYC, kvůli natáčení filmu,takže tu dlouho nebude. Já jsem zatím ještě u něj, ale občas si zajedu i k sobě domů, kvůli nějakým věcem.

Tom

Velmi mě mrzí,že nemůžu být se Sophi, jelikož se z toho ještě úplně nedostala, alespoň co se žeber týče. Zrovna jsem na place a točíme.

,,STOP!'' křikl rejža asi už po desátý ,,Tome, ty se vůbec nesoustředíš''promluvil ke mě

,,Omlouvám se,jsem jen unavený'' řekl jsem a na znamení toho jsme si ještě zívl

,,Fajn, nějaký záběry už máme. Teď máte volno'' řekl rejža a my jsme se rozešli do šaten, kde jsme se vysvlékli z kostýmů a šli jsme do hotelu, kde jsem ubytovaní. Já jsem na pokoji s Chrisem Hemsworthem. Když jsem přišel na pokoj, pozdravil jsem se s Chrisem, lehl jsem si na postel a pomalu jsem usínal, bylo něco kolem desáté večer.

*den po konci natáčení*

Tom

Když jsme si zabalili věci, tak jsem pomalu šli k autům a jeli jsme na letiště, když v tom mi pípla SMSka.

Sophi: Tak co natáčení?

Já: Alejo, dobrý. Pomalu jedem na letiště. A co ty? Jak se máš?

Sophi:Jo,jsem v pohodě. A kdy budete na letišti?

Já: Tak,teď jsme vyjeli. Na letišti budem asi za půl hodiny a pak šest hodin do Londýna

Sophi: Dobrá.

Já: Co máš za lubem?

Sophi: Já?Já nic.

Já: Dobře.Ale teď budu muset končit. Jsme v letadle a budem odlítat. Tak zatím.

Sophi: Dobrá,zatím.

*po pěti hodinách*

Sophi

Zbývala mi hodina, abych překvapila Toma na letišti. Byla jsem ještě u sebe doma, abych mohla jít do své garáže pro auto. Nasedla jsme do něj a vyjela jsem k letišti. Když jsem dojela k letišti zbývalo mi ještě pár minut. Nechala jsem nastartováno a vystoupila jsem z auta, o které jsem se následně opřela.
Asi za deset minut jsem viděla Toma, jak táhne dva kufry a batoh. Co v tom sakra táhne? Pomyslela jsem si.

Tom

Hned jak jsem vyšel z letištní haly jsem se vydal chytnout si taxíka.

,,To jsem snad vzduch? Nech toho taxíka a nasedej!'' uslyšel jsem hlas, který nepatřil nikomu jinému než Sophi. Chvilku jsem na ní nevěřícně koukal. Sophi jen zakroutila očima a přešla ke mě.Vzala oba mé kufry a dala je do kufru od auta. ,,Tak jdeš už?''optala se mě, když byl v autě na místě řidiče. Já jsem došel k jejímu autu, dal jsme batoh na zadní sedadla a sedl jsme si k ní do předu.

,,Děkuju'' řekl jsem po chvilce jízdy v autě.

,,Za co?'' zeptala se Sophi, která nespouštěla oči z vozovky

,,Za odvoz'' uchcechtl jsem se, na to se Sophi usmála a dál cesta probíhala v tichosti. Když Sophi bezchybně zaparkovala před mým domem, pomohla mi s kufrem. Já jsem vzal zbytek, tedy druhý kufr a batoh. Vstoupili jsem do domu, sundaly si boty, vyšli jsme schody a společně jsme vyklízely moje kufry.

,,Sakra Tome, to sis to nemohl vyprat?'' vyjekla Sophi, když našla mé ponožky zahrabané v kufru a hodila je po mě. Takhle jsme strávili dalších deset minut, házení s mými ponožkami z jednoho na druhého. Když jsme zázrakem měli vše hotové šli jsme do obýváku, já zapl MTV a Sophi přešla přes obývák do kuchyně, se slovy, že udělá nějaké jídlo.