Až do mé smrti (Tom Hiddleston FF)

Kapitola 11.: Zasloužené štěstí?

Sophi

Jakmile jsme se přestali objímat, došli jsme k Tomovému autu a nasedli jsme do něj.

,,Odvezeš mě ke mě, prosím?''

,,Cože?''

,,Chci k sobě domů. Nechci tě zase otravovat. Tome, prosím'' hlesla jsem

,,Dobrá'' rezignoval na konec Tom. Cesta autem proběhl v tichosti. Byla jsem moc ráda, že jsem zase v Londýně, že vidím Toma. ,,Tak jsme tu'' oznímil Tom, když jsme byli před mým domem.

,,Děkuju'' špitla jsem a vystoupila. Dala jsem klíč do zámku a otočila. Vstoupila jsem. Sundala jsem si boty a vešla hlouběji do domu a uviděla to. Ten bordel, co jsem tu před rokem objevila. Povzdechla jsem si a začala uklízet. Asi za dvě hodiny jsem měla uklizený obývák, ale ještě mě čekal sklep. Vzala jsem kýbl s vodou a mop, a pomalu jsem šla do sklepa. Rosvítila jsem a viděla tu židli, na které seděl Tom. Ještě na zemi bylo pár kapek krve. Začala jsem vytírat a pak jsem vzala židli a provazy, ke kterých jsem jsem byla přivázaná já, a šla jsem to vše vyhodit do popelnice. Přesně za čtyři hodiny jsem měla vše komplet hotové. Odešla jsme do svého pokoje, převlékla jsem se a ulehla jsem do postele.

Pohled třetí osoby

Následující den ráno si Thomas řekl, že udělá menší oslavu toho, že se jeho nejlepší kamarádka -rád by, kdyby přítelkyně-. Rozhodl se, že zarezervuje stůl v jedné francouzské restauraci. Bylo něco kolem jedenácté hodiny dopoledne, tak se rozhodl, že stůl objedná na osmou hodinu večer. Když dohovořil s obsluhou, která poté sprostředkovala jeho rezervaci, sice to šlo trošku špatně, jelikož daná obsluha mluvila na půl francouzsky a na půl anglicky, ale díkybohu, se domluvili. Napsal zprávu, kterou poté odeslal Sophi.

V 19:00 buď elegantně oblečená. Mám pro tebe překvapení. Tom.

Když si brunetka onu zprávu přečetla, byla v šoku. Ale byla velmi zvědavá. Jenže já nemám žádné šaty! Pomyslela si Sophi. Proto se rozhodla, že si půjde udělat radost a půjde do salonu, kde prodávají šaty různých střihů, velikostí, barev adélky. Vzala si klíčky od svého auta, peněženku a klíče oddomu a mohla jet. Cesta jí trvala asi deset minut. Zaparkovala, zamkla auto a vešla do salonu, kde ji přivítala žena, tak kolem čtiřiceti let.

,,Dobrý den, jak vám pomůžu?'' optala se ji

,,Dobrý den, potřebovala bych nějaké šaty...'' nedořekla Sophi, jelikož ji žena přerušila

,,A jaké byste si přála?'' zeptala se a zatáhla Sophi hlouběji do obchodu

,,Víte, kamarád má pro mě nějaké překvapení a řekl mi jenom ať se elegantně obleču'' vysvětlila ji Sophi. Na to žena pouze zakývala hlavou a přemeřila si Sophi. Poté ji podala hromadu šatů, které si má zkusit.

,,Ani jedny mi nesedí'' řekla zoufale Sophi a vracela šaty