Dva v jednom✔

196

,,Ahoj," vypadne ze mě a sama se divím, že jsem i přes viditelné zaskočení dokázala pozdravit.

,,Můžu si..."

,,Jo, jasně. Pojď," posunu se na druhý konec houpací sítě a udělám mu tak místo k sezení.

Ani jsem ho nenechala dokončit větu, sakra!

Oba sedíme a mlčky si rovnáme v hlavě, co se bude dít dál.
Pak se na mě koukne a zhluboka se nadechne.

,,Promiň," vyhrknu. ,,mám potřebu se ti omluvit za tu histerickou facku. Však víš,... ve škole."

Jasně, že to ví!

,,Jo, pamatuju si to," podrbe se na zátylku. ,,Měl bych se ti taky omluvit za to vybouchnutí."

,,To nestojí za řeč!" mávla jsem rukou a nervózně se zasmála.

,,Ale stojí, Naomi." odmlčel se. ,,Omlouvám se."

Chvilku bylo napjaté ticho.

,,Omluva přijata," letmo jsem se usmála. ,,řekni mi... kde jsi byl?"

Mlčel.

Asi jsem se neměla ptát..

,,Doma."

Doma?!

,,Jako vážně?!" vyjekla jsem. ,,Do prdele, Ethane! Víš, jak jsem se bála?!"

Koukal na mě vyplašenýma očima ale pak mu na rtech přistál úšklebek.

,,Tak Naomi Palmerová se o mě bála?" prohrábl si vlasy. ,,To si snad napíšu do deníčku."

,,A jsme u toho zase," protočila jsem oči. ,,Už tolikrát jsi zmíňil svůj deníček, že i když to zakecáš budu si myslet, že ho vážně máš."

Zasmál se.

Vote⭐️

Komm💬

I lve ya💜