Dva v jednom✔

150

,,Je ti zima?"

,,Mě?"

,,Ne asi," uchechtl se. ,,Komu jinýmu?"

,,Uhm, není." zavrtěla jsem hlavou.

,,Fajn." ztlumil topení a zapl rádio.

Do trapného ticha pustíš rádio?
Připočítávám ti body, McCauley.

,,Jak si vlastně můžeš pamatovat cestu ke mně domů?" otočila jsem se na něj.

Beze slova hleděl na vozovku, ale i bez  odpovědi jsem zaregistrovala žíly na jeho krku, které se napnuly jako kdyby je natahoval.

Nebudeš mluvit? Fajn.
Povedeme tichou domácnost.

V autě..

Neslyšela jsem tohle už někdy?

K mé smůle, když jsem ho chtěla začít bez problémů ignorovat a zároveň k mému štěstí, že se ho konečně zbavím jsme zastavili před naším domem.

,,Takže.." pohlédla jsem na něj a viděla ty zářící oči, ve kterých lítalo vzrušení.

Beze slova, jak jinak.. vylezl z auta, obešel ho a elegantně mi otevřel dveře.

Ty umíš být i Gantleman?
McCauley..

Pak mě doprovodil až ke dveřím, kde nastala ta nejstrašnější chvíle celého večera.

Jestli se mě jen pokusíš políbit, tak se rozluč se svým malým kamarádem.

,,Tak, emm.." otočila jsem se k němu celým tělem a přistihla ho při zkoumavém pohledu. ,,To jsi mi koukal na zadek?!"

,,Celý večer jsem k tomu neměl příležitost!" uchechtl se.

,,Ty jsi nenapravitelný..!" povzdechla jsem si.

S úšklebkem si olízl spodní ret a znovu vytáhl krabičku cigaret.

,,JO, VÁŽNĚ JSI NENAPRAVITELNÝ!" protočila jsem oči, hlasitě si odfrkla a chystala se odemknout dveře.

,,Bez rozloučení?"

Prudce jsem se k němu otočila.
,,Jaký ty chceš rozloučení? Cigaretový?!"

,,Co tě na tom tolik žere?"

,,Nebudu se líbat s někým, komu táhne z pusy kouř!" zvýšila jsem hlas, aniž bych věděla, co plácám za kraviny.

No jistě, Palmerová!
Ty jseš asi úplně vypat-

Hej! Debilní podvědomí, drž hubu!
Já jsem mozek a já jsem vedoucí a tahle holka je do něj udělaná jak volský oko na pánvičce!

Tak to bylo přirovnání za všechny prachy!
Slyšíte mě? Jo, tady dole!
Já jsem totiž to hlavní centrum jiskry, blbečci.
Je to láska, láska od srdce!

Od kdy je naše Naomi na lásku, hm?!
Já jí znám nejlépe, tak se -.

,,Tak to mění situaci, Palmerko." zazubil se Ethan, krabičku odhodil na verandu a přešel ke mně blíž. ,,To je totiž moje šance."

Aaaaa!
Teď mě ukamenujete za to,
že to nechám otevřené
až do další kapitoly..😆

Každopádně!
Můžete mi prosím vysvětlit,
jak jste mohli překonat hranici
8K views???!!
Já to absolutně nechápu!

Milion+ Vám děkuji!💗
Jste Nejjj na celé Wattpad
komunitě!

Dostali jsme se na 4. místo
v kategorii Short Story
a to mě tak nehorázně
potěšilo!!🌹

Do komentářů
💜
Pro další kapitolku.

I lve Ya
Sm Sm Sm
🌹💜🌹