44.

704 48 0
                                        

Šla jsem po chodbě a přemýšlela o blbostech, když jsem omylem do někoho vrazila.

,,To si děláš prdel?" vyjekla na mě černovlasá holka.

Bože, zrovna do týhle jsem musela vrazit.. pomyslela jsem si.

Přede mnou stála namyšlená frajerka, které se sice nebojím, ale nemám náladu poslouchat její žvásty.

,,Sorry." řekla jsem v klidu a byla na odchodu.

,,Smůla, odpuštění nedostaneš." zasmála se, protože jí to přišlo vtipné.

,,Hmm." mykla jsem rameny. ,,To už není můj problém."

,,Co si to dovoluješ?!" zvýšila hlas.

,,Zřejmě to, co si může dovolit každý." prskla jsem jí do ksichtu a odešla jsem.

To je taková namyšlená.... to svět neviděl a pes to nežral. Protočila jsem očima a došla do třídy.

Plácla jsem sebou do lavice a hlasitě si oddechla.

,,Co je Gilbertová?" štouchla do mě Naomi.

,,Radši se ani neptej." udělala jsem umírající gesto.

,,Schody?" zasmála se Kristin.

,,Něco horšího." uchechtla jsem se.

Vote ⭐
Komm 💬
I lve ya💜

Dva v jednom✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat