·Prolog·

9 2 0
                                    

"Bolí to, všechno mě hrozně bolí" rozbrečela jsem se a otočila hlavu na druhou stranu. Slané slzy plné bolesti dopadaly na polštář a já zaslechla slabý povzdech. "Pořád mě pronásledují stíny. Ty mě pronásleduješ. Ty seš moje největší noční můra"

"Někdy si prostě člověk musí projít tím nejhorším, aby se dostal k tomu nejlepšímu" Zašeptal. Podívala jsem se do jeho modrých očí, ve kterých byla lítost a zoufalství. Marně jsem se snažila pochopit, že za to nemůže, že za to může jeho nemoc, že mě miluje, že už mi neublíží. Jenže všechny tyto iluze odešly s pohledem na moje tělo.

"K čemu se já dostanu? Že se jednoho dne neovládneš a zabiješ mě?"

Gurudream

Chasing ShadowsKde žijí příběhy. Začni objevovat