Probudila jsem se a vedle mě ležela kytice růží s papírkem. Protřela jsem si oči a vzala papírek do ruky.
Dobré ráno beruško, musel jsem si jet něco zařídit. Vrátím se večer. Kdyžtak si půjč můj počítač nebo si zapni televizi. Brooks.
Prečetla jsem si vzkaz nahlas, protáhla jsem se a dopadla zpátky do peřin. Nesnáším vstávání. Chvíli jsem se válela a poté jsem vzala růže do rukou a povzdechla si. Mohl by to být úžasný kluk nebo dokonce i manžel, kdyby se dokázal ovládat. Vstala jsem a šla je dát do kuchyně. Po cestě jsem přemýšlela jestli mu mám odpustit nebo ne.
Nalila jsem do vázy vodu a položila jí na linku. Přejela jsem dlaní po růžích a usmála se. Jsou nádherné stejně jako Brooks. Chci mu odpustit a popravdě se mi ani nehce domů. Nasypala jsem si cerálie a zalila je mlíkem. Už se v kuchyni celkem vyznám. Sedla jsem si na bar a jedla.
Přesunula jsem se do obýváku nebo spíš do domácího kina, protože ta televize byla pomalu větší jak stěna, na které spočívála, a sedla si na gauč. Na skleněném konferenčním stolečku leželo asi deset všemožných ovladačů.
Kdo si chce zahrát ruskou ruletu?
Vzala jsem jeden placatý bílý a zmáčkla tlačítko na zapnutí. Začalo něco hučet a foukat na mě studenej vzduch. Klimatizace. Rychle jsem jí vypla. Je podzim a venku je nula stupňů. Měla bych spíš začít topit ne pouštět klimatizaci. Už teď je mi zima. Další ovladač byl černej. Jak jsem ho zapla spustila se hrozně hlasitá taneční hudba. Poskočila jsem leknutím a rychle to vypla.
Teď už to musí vyjít.
Nevyšlo. Zkusila jsem další tři ovladače a pozapínala různý věci. Umělej krb, světýlka a nějaký rolety na okně. U dalšího ovladače se konečně zapla televize. Zaradovala jsem se a projížděla různý kanály, až jsem narazila na Young and Hungry. Tomu se říká štěstí. Ještě to byl nějaký maraton 5 dílů za sebou. Bůh mě má rád.
___________
"Jsem doma" ozvalo se ode dveří a já se pomrvila na gauči. Zrovna jsem se koukala na kobru 11 a od rána jsem se nepohla z gauče. Vešel do místnosti a s pozvednutým obočím pozoroval televizi. "Ahoj" řekla jsem stydlivě a vypla televizi.
"Čau" zasmál se a zhroutil se za mnou gauč. Ležel asi 30 cenťáku ode mě, ale stejně mi to přišlo jako šílená vzdálenost. Uchechtla jsem se nad svojí myšlenkou. Modroočák zavřel oči a dal si polštář pod hlavu.
Zrovna mu zazvonil telefon a on zakňučel do polštáře. Po chvilce si přiložil až nechutně drahý telefon k uchu. "Reeds" představil se do telefonu a já zbystřila. "Ne 8.10, zítra" přetočil se na záda, natáhl paže a protáhl se. Polechtala jsem ho na břiše a on moji ruku pevně chytil. Byl to pevný, ale i tak příjemný stisk. "Víte kde máme firemní parkoviště?" Zatáhla jsem za ruku, abych se z jeho sevření dostala, ale on moji ruku nechtěl pustil.
"Aha, víte aspoň kde je společnost Kroops?" Cukl s mojí rukou, tak abych spadla vedle něj. Podařilo se mu to. Dopadla jsem hlavou na jeho rameno a tělem v těsné blízkosti. Ten má odhad. Brooks se šibalsky usmál a propletl si se mnou prsty. Naše ruce si položil na břicho, tak že jsem cítila jeho svaly. "Ano, přesně tak. Vlastně je to blíž Funu. To určitě poznáte" zakroutil očima a udělal unuděnej výraz.
Uchechtla jsem se a víc se k Brooksovi přitiska. "Prosím vás, hlavně nezapomeňte na ty papíry" položil si hlavu na tu mojí, tak že jsem slyšela mluvit muže v telefonu. "Jo, díky moc. Naschle" černovlásek dotelefonoval a mobil zastrčil do kapsy. Dal mi malou pusu do vlasů.
Panebože.
"Něco bych od tebe potřeboval?" Zamumlal mi do vlasů. "A co?" Zabořila jsem nos do jeho trička a čichla. Miluju jeho vůni. "Zítra máme firemní večeři a potřeboval bych tě sebou" pohladil mě palcem po dlani. "Nikdy" vykulila jsem oči a vyjukaně se na něj koukla. "Ale noták Finley" pustil naše ruce a přitáhl si mě na jeho hruď.
Ležela jsem břichem na jeho hrudi. Brooks mě držel jednou rukou kolem mého celého těla až za bok a druhou mě držel pod zadkem. Já jsem ho objímala kolem krku. Hlavu jsem měla na jeho rameni a on měl hlavu u mě. Koukali jsme si navzájem do očí. "Ne, nikam nejdu" zavřela jsem oči a užívala si přítomnost jeho těla. "Prosím" pohladil mě po zádech a přiložil rty k mému čelu a nechal je tam.
Mohla jsem se rozplynout. Jeho doteky, jeho dech, jeho vůně a navíc jeho tělo tak krásně hřeje. "Beruško moje, prosím" zamumlal do mého čela, až mi naskočila husí kůže. "Co za to?" Udělala jsem škodolibý úsměv a prohrábla mu vlasy. "Pusu?" Svůdně se usmál a já se zamračila. "To teda ne"
"Tak co bys chtěla?"
"Domů"
"To teda ne"
"Tak si pustíme Grinche"
"Nejsou Vánoce" zaúpěl a začal mi kreslit různé obrazce na záda. "Za pár týdnů budou" namítla jsem. "Za dva měsíce" pronesl sarkasticky. "Nebude Grinch nebude večeře" položila jsem ruku na Brooksovu tvář.
"Fajn, ale nejdřív si zkusíš šaty"
"Fajn"
"Jdeme?"
"Mhhh"
Po půl hodině jsme se od sebe odlepili a došli do Brooksova pokoje. Na posteli leželi v černý obal, ve kterým byly asi šaty. Modroočák si sedl na postel a podal mi šaty. Rozepla jsem obal a vyndala jsem červené úplné šaty. Vypadali nádherně. Přejel jsem dlaní přes látku a usmála se.
"Líbí?" Zasmál se a začal ťukat něco do telefonu. "Jsou krásné" zajásala jsem. "Tak si je jdi zkusit" zasmál se.
Vešla jsem do koupelny a opatrně jsem je na sebe navlékla. U zrcadla jsem si je poupravila, aby mi líp sedly. Nevím jestli v nich můžu jít. Jsem v tom moc odhalená. Vešla jsme do pokoje a Brooks se kousl do rtu."Nejsem v tom moc odhalená?" Nejistě jsem se na něj koukla. "Ne, sluší ti"
"Není to moc provokativní?"
"Myslíš sexy?"
"Jo"
"Je to sexy, ale o to tady jde"
Gurudream

ČTEŠ
Chasing Shadows
Romance"Pořád mě pronásledují stíny. Ty mě pronásleduješ. Ty seš moje největší noční můra" "Někdy si prostě člověk musí projít tím nejhorším, aby se dostal k tomu nejlepšímu" "K čemu se já dostanu? Že se jednoho dne neovládneš a zabiješ mě?"