Po chvíli se zpátky posadili.
,,Dalio, moc mě to mrzí, ale nemůžu ti to říct. To může jen On sám," řekl mi Oscar.
,,Jak jako nemůžeš?! Proč se ke mě chováte jak k dítěti? Myslíte si, že To nevím?" odmlčela jsem se, protože mě to stálo sílu a sklopila jsem pohled
,,Mamka... než zmizela Tu noc mi dala pod polštář papírek s otřesným obsahem." Zpátky jsem se na ně podívala. Amy vypadala vystrašeně a bratr... Ten se na mě díval provinilým pohledem.
,,Já vím... A stálo ji to život."
Po téhle větě se mi roztříštilo srdce na tisíc kousků. Jako by se najednou jedna část mě ztratila. Ona se obětovala, abych věděla před čím stojím...
,,Ona... kvůli mě?" zeptala jsem se ho nepřítomně.
,,Ano, ale aspoň víš, že za to z části vážně může růže. Vždy jsem ti říkal ať za ní do sklepa nechodíš. Protože kdyby se jí něco stalo, vrátil by se. Ale když ti ona, ta co tě vychovala nechala ten lísteček, byla tak sobecká. Věděla, že už tě před Ním nezachrání, ale mohla se o to aspoň pokusit!" Poslední větu zlostně zakřičel.
~,,Myslíš před Wileym?"~
ČTEŠ
Roses
Short StoryRůže... Proč je ve všem tato rostlina? Je něčím výjimečná, něčím magická? Všichni o ní mluví a já nevím co se děje. Kdy jsem se ke světu tak uzavřela? ××× Stal jsem se zbloudilým a jediná možnost byla svést ji z cesty taky.
